Pořádně si zařádit... a pak spálit

Jednou natočí film, který vykopává dveře, za nimiž se schovávají Oscaři, podruhé snímek, který nemá jiné ambice, než poskytnou slavným hercům možnost pořádně se vyblbnout. A Po přečtení spalte padne do té druhé kategorie jako batole do studny.

Paměti notora
Bývalý agent CIA začne psát paměti. Ten agent CIA je alkoholik a kdybyste ho označili za nulu, tak mu patrně ještě polichotíte - ale to lidé, kterým se úryvek z jeho pamětí dostane do rukou, netuší. Jsou přesvědčeni, že mají v rukou materiál, který jim vynese milióny... nebo alespoň několik plastických operací.

Stejně tak jsou ale přesvědčeni, že je ten materiál smrtelně nebezpečný, že o něj mají zájem všechny výzvědné služby a že jsou jejich životy v nebezpečí. A navíc, to si řekněme na rovinu, jsou to idioti.

Ze střetnutí mnoha idiotů může vzniknout jak komedie, tak tragedie. Bratři Coenové si vybrali zlatou střední cestu. Svůj filmový tobogán mezi oběma žánry, pěkně sešupem po svahu černé komedie.

Naťuknout a vypadnout
Coeni za pomoci sympatických antihrdinů rozehrávají svou oblíbenou partii, v níž každá z postav žije ve svém vlastním bludu a z náhodných jevů vyvozuje čím dál šílenější závěry - což jí žene proti ostatním coenovským smolařům. Tohle téma se objevilo jak v Zbytečné krutosti, tak v Muži, který nebyl... ale tady je poprvé vedené v ryze komediálním duchu.

Nápad je dobrý, rozjezd má odpich, postavy jsou skvělé, ale přesto z filmu nevzniklo nic víc než zábavná hříčka, ve stylu filmů Lupiči paní domácí či Nesnesitelná krutost. Jakoby Coeni dostali nápad, trochu si s ním pohráli, vrazili do něj pár komických scén a brutálních zvratů... a pak je to přestalo bavit a šli dělat zase něco jiného. (Což asi nebude tak daleko od pravdy - celý scénář vznikal během natáčení filmu Tahle země není pro starý.) Konec je vysloveně utnutý a finále je odvyprávěné v kanceláři šéfa CIA.

Ano, chápu, že to byl úmysl a coenovský fórek (pokud se jim tedy neztratil poslední kotouč filmu a nemuseli to rychle nějak dodělat), ale bavil bych se víc, kdybych mohl vidět finále na vlastní oči. Takhle je to asi jakoby děj Temného rytíře končil ve dvou třetinách - a pak by byl střih na komisaře Gordona, jak sedí ve své kanceláři, a jeho podřízený mu popisuje, jak Batman porazil Jokera.

Ovšem i tak je film většinu času zábavný a plní svůj hlavní účel. Dává slavným hercům možnost vykašlat se na charakterní herectví a pořádně si zařádit.

Jen tak si zablbnout
George Clooney tímhle filmem završuje svou fixační trilogii. Už byl posedlý pomádou (Bratříčku, kde jsi?), dokonalým chrupem (Nesnesitelná krutost) – a teď se zbláznil do podlahy a sexu.

Frances McDormandová je ochotná udělat skoro všechno, jen aby se domohla své plastiky a Brad Pitt si zase dáchnul po Bejaminu Buttonovi a coby trenér fitneska předvádí hrdinu s inteligencí přidušeného morčete.

Dokonce i oceňovaný John Malkovich většinu času poskakuje jako čertík v krabičce, rudne, žilnatí a ustavičně nadává. Prostě všichni si užívají a dokáží trochu z té euforie přenést i na diváka.

I když je Po přečtení spalte skutečně jen hříčka, bez větších ambicí, tak je rozhodně z coenovských jednohubek (Lupiči paní domácí, Nesnesitelná krutost) nejlepší. Ale stejně z ní má člověk pocit, že měla našlápnuto na víc. Že kdyby si s tím Coeni vyhráli, tak z toho mohl být film srovnatelný, když ne s Big Lebowskim, tak aspoň se Záskokem. Ale berme to prostě jako jejich oddychovku po Tahle země není pro starý... a jako rozcvičku před dalšími velkými fláky.

Každý si potřebuje občas jen tak zablbnutou... a v případě Coenů je to blbnutí naštěstí pořád hodně zábavné.