Náhradní Bruce Willis proti robotům!

Měli Bruce Willise i tvůrce třetího Terminátora Jonathana Mostowa. Chyběli jim jen dvě věci. Peníze... a slušný scénář.

Já, terminátor
Takže je výsledkem jen laciná moralitka o světě budoucnosti, ve kterém lidi na dálku ovládají své robotické náhradníky a díky tomu neexistují vraždy (tedy až do chvíle, kdy k jedné dojde a Bruce Willis se musí pustit do pátrání). Její sledování je asi tak úžasným zážitkem jako jízda městskou hromadnou dopravou. Taky pak nikde nechodíte a nevyprávíte: „Ty vole! Jel jsem včera autobusem a normálně jsem se držel tyče!“.

Náhradníci sami o sobě nejsou dobrý film. Je tu málo zajímavých akčních scén (na to, že jsou všichni lidé v podstatě takoví domácí terminátoři), detektivní zápletka nedává smysl (mám pocit, že všichni pachatelé jsou nakonec jeden člověk), popis budoucího svět je naivní a nedotažený a Bruce Willis nemá hlášky (ani nic jiného).

Sami o sobě jsou Náhradníci film, na který je dobré jít jen v případě, že venku právě vypukla bouře století, vy se nemáte kde schovat a v kině dávají jen tohle a Hanebný pancharty, které jste viděli už třikrát. V tom případě jděte radši na Hanebný pancharty počtvrtý.

Patka versus dredy
Jediné, co z Náhradníků získáte, je bolest hlavy z toho, jak jste se snažili pochopit zmatenou detektivní zápletku, namoženou sanici od soustavného zívání, nevolnost v žaludku nad blonďatou čupřinou Bruce Willise a dredy Vinga Rhamese, lepkavý pocit z naivního moralizování a smutek ze zmařené šance.

Protože nápad je to dobrý a dalo se to využít... třeba k úvaze o tom, co nás vlastně dělá člověkem. (Jestli nás robotická těla odlidšťují, tak co plastické operace? Nebo piercing? Kde to začíná... a není myšlenka Náhradníků trochu v rozporu s klasickou americkou ideou, že nejdůležitější je to, co se skrývá uvnitř?)

Nebo se mohli tvůrci na filozofování úplně vykašlat a třeba jen využít situaci k akčním bitkám. (Neříkejte mi, že kdyby byl svět plný supersilných a dálkově ovládaných robotů, že by všichni chodili spořádaně do práce a nikdo by si neprubnul nějaké pořádné demoliční derby.)

Nebo proč nevyužít komediální možnosti se střídáním těl? (Tady se všichni chovají stejně, ať je ovládá kmet či malé dítě.) Ne, tohle všechno a mnohem víc si nechali tvůrci protéct mezi prsty. Dokonce není ani využitý hrdina, který se ze superborce stane se normálním člověkem – což je zápletka za všechny prachy, viz Poslední akční hrdina. Tady, i když Willis přijde o svého robotického náhradníka a musí vyfunět na ulici sám, tak mu to nedělá skoro žádné problémy a rychle je z něj stejný tvrďák jako jeho robodruh.

Škoda. A přitom to mělo zaděláno na víc. Náhradníci už seděli za volantem, připraveni na pořádnou jízdu... ale nakonec se báli vydat jakýmkoliv směrem a zůstali trčet v garáži. Škoda, že tam nezůstali trčet se zapnutým motorem, mohli jsme být o tenhle naprosto zaměnitelný, zapomenutelný a zbytečný film ochuzeni.