Není počátek jako počátek

Na milost lze ještě vzít dívky, které příběh Počátku nevnímaly, jelikož nyvě hleděly do očí (či jiných partií) Leonarda di Capria (koneckonců, každý máme své porno), ale pokud se vám Počátek z podstaty líbil, potom na knihu Není cesty zpět zapomeňte. V ní totiž snová logika opravdu funguje, u ní skutečně máte pocit, že něco podobného se vám taky zdává...

A vaše potřeba?
Pravda, zpočátku všechno vyhlíží jako běžná akční sci-fi: nebezpečný úkol v obrovském městě, kde jsou čtvrti rozděleny podle potřeb obyvatel. Jste workoholik nechodící na schůzky s předstihem, protože pak by to mohlo vypadat, že jste málo vytížený? Čtvrť Akčňáků je přesně to pravé pro vás. Vyhovuje vám absence zákona? V Červený čtvrti vás zaručeně nebude žádný obtěžovat - pokud dokážete zůstat naživu. Jste nepřítelem hlasité hudby či ještě hlasitějších motocyklů? Ve Zvuku se zvuky přísně trestají. V Kočičí čtvrti žijí pouze kočky a nikdy nezjistíte, kdo jim uklízí, opravuje domy, staví nové atd.

Neúprosná logika

Postupně se však ukáže, že nebezpečí přichází jen zčásti z rozlehlého Města; cosi shnilého (doslova a do písmene) se nachází i ve snech hlavních hrdinů, a tak nezbývá než se vypravit do Říše snů - či správně do Žíše šnů, a věřte, že tahle zkomolenina má svou logiku.

Ostatně jako všechno v tomto románu, kde skoro nic není takové, jak se na první pohled zdá, a když začnou kousky skládačky zapadat na své místo, činí tak s úderností ocelových ingotů.

Zpočátku nevíte skoro nic, na konci všechno, a to všechno se vám - navzdory zdánlivé zmatenosti, vycházející ze svébytné snové logiky - poskládá do překvapujících souvislostí mezi snem a realitou, minulostí a budoucností, nitrem hrdiny i vaším vnitřním já.

Dozvíte se totiž nejen mnohé o světě, ve kterém se příběh odehrává, ale také trochu něco o sobě. Něco o zmizení toho dítěte, kterým jste kdysi byli, a o tom, proč máte občas po probuzení pocit, že se to dítě na chvíli vrátilo. Michael Marshall Smith je ovšem dalek vědeckých výkladů - všechno vám vysvětlí svým zvláštním stylem, kterému bez problémů porozumíte, aniž byste měli pocit, že jste na školní přednášce.

Chandler potkal Dicka
Není cesty zpět totiž je chytrá kniha. Obálka i anotace sice zdůrazňují akčnost, a akce tam najdete dost, ale to není to hlavní, co vás na ní bude bavit a co si z ní zapamatujete.

Spíše vám pod kůží a šedou kůrou mozkovou uvízne pocit, který magazín Pevnost definoval větou: „Raymond Chandler potkává Philipa K. Dicka.“ (Překlad pro ty, co nejsou silní v literatuře: americká drsná detektivní škola potkává toho pána, co napsal předlohu pro Blade Runnera.) Vše je vyšperkováno jemným, místy sebeironickým humorem, díky kterému mají například elektronická zařízení svou osobnost a občas odmlouvají majitelům - to ostatně známe velmi dobře od našich počítačů, akorát že ty alespoň drží hubu.

Fantastická Epocha
Nakladatelství Epocha tímto románem načíná novou ediční řadu nazvanou Fantastická Epocha. Ačkoliv by se možná všechno to, co je v knize řečeno, dalo sdělit o něco méně slovy, tak bude-li se v nastoupeném trendu (včetně úrovně překladu, redakce a vůbec celé práce s knihou) pokračovat, máme se na co těšit.

Michael Marshall Smith: Není cesty zpět, překlad Petra Diestlerová, obálka a ilustrace Jiří Grus, vydalo Nakladatelství Epocha, Praha 2010. 457 stran, 345 Kč.