MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

V úterý jsme psali o touze Brazilky Sheyly Hershey jít podeváté na plastickou operaci, která by jí měla vylepšit už tak obří poprsí. Shela říká, že čím větší její prsa budou, tím bude spokojenější. Zeptali jsme se proto několika hodně vnadných žen a dívek, jak vnímají svá ňadra ony. Jsou spokojeny? Nebo by se jich nejraději zbavily.

„Teď v dospělosti si už na ně pomalu zvykám, ale jinak jsou občas vážně problém. Třeba když si jdu koupit novou podprsenku, uvědomím si, jaký jsem chudák. V Česku je určitě hodně prsatých holek, ale výrobci spodního prádla jako by to nechtěli vzít na vědomí a vyrábějí velikosti tak do čtyřek. Pětky a výš? To už je hodně omezený výběr,“ postěžovala si Magazínu jednatřicetiletá Ivana.

„Ano, holky s malými ňadry si určitě vyberou a navíc si ještě mohou zvolit barvu, materiál a podobně. To my ne. Pokud už v obchodě něco mají, tak jen hodně málo a spíše v bílé nebo tělové barvě. A když už mají i nějaké pětkové, tak mi většinou nesedí,“ doplňuje osmadvacetiletá Magda, že nákup spodního prádla je opravdu problém.

Snad za nejhorší období považuje Ivana dobu, kdy jí prsa začala růst. „Bylo mi dvanáct a najednou mi během několika měsíců vyrostly snad čtyřky. Vrcholově jsem sportovala a musela jsem toho nechat. Jednak jsem si s nimi neuměla najednou poradit a mé fyzické schopnosti se změnily, ale také mi vadilo, že jsem jiná. Že mám malý trikot, že mám pocit, že na mě všichni koukají a hlavně, že mi na ně civí,“ vzpomíná.

Co se týká zírání, toho si všímají obě ženy i dnes. „Máme sice takovou pozornost v jistém slova smyslu rády, ale když ti neustále všichni včetně holek čumí do výstřihu, na to si asi úplně nezvykneme nikdy,“ shodují se.

Další problémy? Třeba dobíhání tramvaje… „Kolikrát to jejich házení dokáže člověka úplně vyhodit z rytmu a je problém stíhat tramvaj nebo autobus.“ …nebo bolest. „Záda teda bolí pěkně. Ta váha je znát, ale dá se to zachránit občasným posilováním i dobrým spodním prádlem. Ale i tak to není procházka růžovým sadem, při menzesu bolí ukrutně,“ líčí Magda.

Ivana přikyvuje a doplňuje: „Já s nimi mám problém taky v posteli. Velká ňadra se hýbou, mění tvar, jsou neposedná. Občas se za ně stydím, ale to záleží, jak se k nim staví partner. A taky mi je někdo v posteli přilehl, to se taky stalo.“

Ivana s Magdou svorně kroutí hlavou nad nejrůznějšími časopisy, které ukazují silikonové krásky s trčícími prsy. „Ty naše mají nějakou váhu a ta je tahá dolů. Dost těžko můžeme vypadat tak, jak nám to svět předhazuje. Navíc, velká ňadra přidávají kila. Když si vezmu zmenšující podprsenku, tak se zdá, že jsem zhubla snad deset kilo,“ svěřuje se Ivana.

Za jednoznačně největší problém ale dívky neoznačily bolest či stud, ale už zmíněný problém s výběrem oblečení do svého šatníku. „Spodní prádlo už jsme probrali, ale těch trablů je celá řada. Tak třeba málokdy sáhnu po něčem s výstřihem. To opravdu jen tehdy, pokud chci vyloženě provokovat,“ říká Ivana.

Magda pak přidává historku s nákupem plavek. „Sehnat bikini, to je vážně trabl. Pokud je vám vršek, tak jsou to plavky na nějakého giganta a je vám tudíž zase velký spodek. Když je vám spodek, tak vršek schová maximálně bradavky. Tak to řešíme tak, že si kupujeme ty stejné plavky dvakrát, velkou a malou velikost. Z každých si vezmeme půl a tu druhou věnujeme kámošce,“ usmívá se Magda.

„A nikdy nekupovat bílé hadry. Na to je embargo. Bílá zvětšuje, a tak nic bílého by nemělo zahalovat velká prsa, člověka to opticky rozšiřuje. Výběr svatebních šatů tak může být problém,“ popsala Ivana z vlastní zkušenosti.

A co se týká mužů? To ani jedna z dívek moc neřeší. „Některé chlapy to děsí, jiní je vyžadují. Záleží na partnerovi, když vás má rád se vším všudy, máte se rády taky. Nějakého blbce, který by mi předhazoval, že je to děs, takového bych nechtěla. Příroda mi něco nadělila, kdo má zdravý rozum, bere to, jak to je,“ zakončila Magda.