Jde třeba tradičně o vhodnou vůni protějšku nebo potřebu fyzického kontaktu, ale pro některá zvířata je důležitý i vzhled nebo zvukové vábení…
Začněme posledním zmiňovaným. Vábení jelenů troubením na laně nebo široká škála zvuků, které vydávají ptáci, aby k sobě nalákali partnerky, to je všem dobře známé. A stejně tak i my lidé slyšíme na zvukové podněty. Jsme schopni se dokonce zamilovat pouze do hlasu. Přestože nevidíme tvář, velmi často si ji na základě zabarvení hlasu představíme.
To, že realita obvykle vůbec s těmito představami nesouhlasí, je druhá věc. Se zvířaty máme společné i to, že preferujeme u obou pohlaví hlouběji posazené hlasy, které souvisí s větším libidem, lepší genetickou výbavou a vyšší hladinou testosteronů.
Neolizujeme se, ale…
Po čichu následuje chuť. Ne že bychom měli zrovna potřebu se olizovat stejně jako to dělají zvířata, ale podobnou funkci u nás zastane líbání.
Hlavně v začátcích vztahu je naprosto nezbytnou seznamovací součástí, takové prvotní „zdravotní vyšetření“, díky kterému se často rozhodujeme, jestli máme chuť zajít s dotyčným někam dál, nebo ne. Zároveň ale nevědomky takto testujeme i zdraví, z polibku se dá mnohé zjistit, například slanost nebo zápach v ústech značí příznaky nemocí.
Dalším smyslem, který se pro neprojevuje jen u lidí, ale i u zvířat, je skutečnost, že se nám protějšek líbí, že je pro nás atraktivní. Zrak je neméně důležitý například pro lvice, které dávají přednost samcům s hustou a tmavší hřívou, která má značit lepší genetickou výbavu.
Nejen ženy používají pro zkrášlení kosmetiku a líčidla, ale i zvířata mají svá esa v rukávu a využívají pro namlouvání mnoho vizuálních lákadel – třeba páv rozevře svůj vějíř pestrobarevných per.
Čich nám tak trochu zakrněl
Vůně protějšku je v říši zvířat snad nejsilnějším sexuálním podnětem. Ale zásadní jsou i při „značkování“ teritoria a rozhodně to není jen psí záležitost.
U lidí čich v průběhu vývoje velmi zakrněl, postupně totiž ztrácel svůj význam. Přesto uměle vytvořených vůní je kolem nás spousta, ale ani ten nejlepší parfém nám nebude sedět na člověku, který nám nevoní přirozeně.
Ale ani dotyky nejsou jen lidskou nebo zvířecí doménou. Pro nás jsou většinou nezbytné, ale vzájemné otírání se o sebe a něžné dotýkání je součástí námluv mnoha živočišných druhů.
Zvířata neoťukávají a netestují pouze zájem nebo lhostejnost potenciálního partnera, ale také zkoumají strukturu nebo teplotu pokožky, která opět může prozradit něco o zdraví obou zvířat.
Diskuze k článku:
Nemáš ještě účet? Zaregistruj se! | Nepamatuješ si heslo?
Počet příspěvků v diskusi: 152