Jaké to je se ženáčem?

Časem se ukázalo, že má představa byla jaksi naivní a že těch panů Dokonalých běhá po světě více, než by tehdy v -nácti letech kdo vůbec očekával… A už vůbec do mých představ nezapadal vztah se ženatým mužem! Mám přece své zásady!

Jenže...
Morální zásady jsou hezká věc, ovšem málo platná, pokud čerstvá osmnáctka potká pana Úžasného v podobě téměř padesátiletého šarmantního pána, který ji neskutečně imponuje, jak se stalo bohužel (či bohudík?) v mém případě.

Pihou na kráse se pak logicky začne jevit jeho manželský svazek a dost možná i fakt, že jeho dcera je vaší vrstevnicí! Časem pak začnou vyplouvat na povrch zdánlivé banality jako rozdílná finanční situace, životní tempo, či zájmy, které s postupem času nabírají na intenzitě.

A když se k tomu přidá otcovský syndrom Vašeho milence, který se začne chovat direktivně ve smyslu, jaká vysoká škola je pro vás nejvhodnější a váš názor ho ani trochu nezajímá, protože jste ještě dítě a nevíte o životě vůbec nic, nastane čas říct panu Ženatému sbohem, nadechnout se a začít znovu.

Čistý štít a nový ženáč
Začít znovu s čistým štítem, odhodlaná najít si ve víru skutečného života toho pana Pravého, protože teď už máte školu za sebou a své první zaměstnání před sebou! Netrvá ovšem dlouho a na pracovišti, kde trávíte většinu svého času, co si budeme nalhávat, potkáte opět někoho, kdo vám na první pohled učaruje.

Je podstatně mladší oproti výše zmíněnému případu, ovšem zároveň starší než já, abych cítila, že mi tento muž má co dát. Hltám každé jeho slovo a mé pohledy jsou až příliš časté na to, abych nedostala pozvání na romantickou večeři. Zdálo se mi neskutečné, že tento fantastický muž by ve svých 35 letech mohl zůstat nezadaný, žádnou ženou neobjevený…

A taky že ne... Potom, co si mě můj milenec a šéf v jedné osobě dostatečně omotal kolem prstu, abych se dokázala vnitřně vypořádat s jeho rusovlasou manželkou doktorkou a dvěma malými dětmi, z nichž prý dcerka jako by mi z oka vypadla...

Opojení netrvalo dlouho, když jsem začala pomaličku sundávat růžové brýle a viděla zástupy slečen, které se se mnou o pana Božského dělily. Řekla jsem dost a dostala výpověď.

S výpovědí do světa
Výpověď se ukázala jako výborný motivátor začít pracovat na kariéře a tak netrvalo dlouho a začala jsem se pohybovat ve světě obchodu… Nejdříve prostřednictvím telefonu, kde jsem také narazila na NĚHO… klienta s velmi příjemným hlasem a solidním jednáním z Prahy, ačkoliv já žila tou dobou v Brně.

Rok jsme si vyměňovali emailovou korespondenci, pak se přidalo večerní ICQ a v poslední fázi i hromada romantických esemesek. Věděla jsem od začátku, že milý pan Dokonalý nežije sám, ale osobní setkání se jevilo jako logické vyústění naší komunikace.

Bylo nádherné a zároveň nebezpečné. Napětí se dalo krájet a oba jsme věděli, že není úniku, což se potvrdilo hned na dalším setkání. Obětovala jsem pro něj slibně se rozvíjející vztah s mladým doktorandem, ale stálo to za tu chvilku štěstí, než si uvědomil, jak moc tím ubližuje své manželce, kterou přes to vše stále miloval.

Co z toho, že manželka mu to vracela s několikanásobnými úroky. Byla mu celou dobu nevěrná, dnes jsou rozvedeni a já jsem kariérně postoupila do Prahy. Ne však kvůli NĚMU, ale kvůli sobě, abych se dala dopořádku a teď už skutečně začala žít znovu, bez stínu minulosti.

Ze zapadákova do velkoměsta
V Praze jsem povýšila obchod na osobní schůzky s klienty a asi by mě tehdy nenapadlo, jak se mi mé první jednání tváří v tvář s ředitelem jisté společnosti stane osudným.

Ten člověk ve mně zanechal hluboký dojem. Působil autoritativně a vyzařoval přirozený respekt. Měla jsem z něj svým způsobem strach a musela vážit každého slova, přesto jsem na něj častokrát myslela, co asi dělá a jak se má, zatímco já stačila změnit obor činnosti.

Trvalo téměř tři roky, než se naše cesty opět setkaly, i když jsme oba tušili, že k tomu jednou stejně dojít musí. Následovala série oboustranného vyznání sympatií a i přes ujišťování, že jako ženatý muž od rodiny si rozhodně nedovolí po mně cokoli chtít, bylo otázkou času, kdy se situace změní.

Vztah na dobu určitou
Jsme spolu, užíváme si ukradených chvílí a zatím neřešíme budoucnost. Jenže ta přijde a tak vím, že tohle je vztah na dobu určitou, stejně jako by to měla brát každá slečna, která se momentálně ocitá ve stejné situaci jako já.

Neživte v sobě naději, že se zrovna kvůli vám rozvede a i kdyby se to opravdu stalo, kde vezmete jistotu, že když je nevěrný s vámi, že časem nebude nevěrný vám? Neupínejte se na něj, buďte vděčná za hezké společně prožité chvíle, ale zároveň se nezapomeňte kolem sebe stále dívat s otevřenýma očima, abyste kvůli panu Ženatému nepřehlédla skutečného pana Pravého