MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Co to je?
Již jsme akceptovali gaye, lesbičky a transvestity, nyní se ve vztahu k sexualitě člověka objevují asexuálové. Co to znamená asexualita? Asexuálním člověkem je takový jedinec, který nemá žádný zájem o sex, sexualita je mu zcela lhostejná. Asexualitu proto nelze ztotožňovat ani s jakoukoli sexuální orientací, ale ani s frigiditou nebo různými sexuálními úchylkami.

Asexuálové představují normální, zdravé, často fyzicky atraktivní muže a ženy, kteří se odlišují tím, že je sex vůbec nezajímá. Je na tom něco skandálního? Za skandální bychom spíše měli považovat střídání sexuálních partnerů, orgie, nevěru nebo nejrůznější sexuální úchylky... Přesto se i asexuálové ocitají v pozici outsiderů hodnocených v rámci společnosti, která vnímá sexualitu na prvních místech důležitosti, jako „divní“...

Nejen lidé
Přestože na téma asexuality neexistuje mnoho vědeckých studií a ani není v popředí zájmu sexuologů, jisté je, že asexuálové nejsou postiženi ani fyzicky ani psychicky. Základem je tedy spíše jejich odlišnost.

Zatímco v živočišné říši se o asexualitě ví již dávno, mezi lidmi povědomí o počtu asexuálů zatím ještě příliš velké není. Jejich počet se odhaduje na 2 až 3 %, počty ale nakonec mohou být odlišné – vždyť například až se sexuální revolucí, kdy se zviditelnili gayové a lesbičky, se zjistilo, že jejich počty jsou mnohem vyšší, než se čekalo.

Nic jim to neříká
Jak si představit typického asexuála? V prvé řadě je nelze ztotožňovat s lidmi, kteří se dobrovolně vzdávají sexu. Například kněží, kteří drží celibát, nebo lidé z nejrůznějších důvodů abstinující – například proto, že chtějí sexuálně žít až po svatbě – nemají s asexualitou nic společného.

Tyto skupiny lidí svou sexualitu spíše potlačují, kdežto asexuálové sex prostě nechtějí. Nezajímá je a nic jim neříká.

Proč vlastně?
Mnohdy se nám může takový vztah k sexualitě zdát podezřelý. Neodmítá asexuál sex jen proto, že o něj ve skutečnosti nemá nikdo zájem? Není důvodem jeho snaha skrýt nějaký svůj komplex, související s opačným pohlavím?

Důvodem pro neutrální vztah k sexu u asexuálů rozhodně není skutečnost, že by o ně opačné pohlaví nejevilo zájem. Naopak, mohou být často jako velmi atraktivní lidé velmi žádaní, přesto však při kontaktech se svými protějšky nic nepociťují.

Otevřela stavidla
Jedním z vědců, kteří se zabývají asexualitou, je například Elizabeth Abbott, děkanka Trinity College z torontské univerzity, která se zabývala problémy celibátu a sexuální abstinence. Je autorkou knihu Historie celibátu, která vyšla v roce 1999.

Na knihu začali reagovat lidé z nejrůznějších společenských vrstev, věkových skupin i zemí. V dopisech se jí svěřovali, že neměli celý život sex ne kvůli celibátu či pro nedostatek příležitostí, ale proto, že jim sex nic neříká. Tehdy si Elizabeth Abott uvědomila, že asexualita reálně existuje a je třeba, aby se jí po odborné stránce někdo věnoval.

Asexuální revoluce
Přestože se většina výzkumů a publikací naopak věnuje sexualitě, přišel čas odkrýt témata doposud paradoxně tabuizovaná s ohledem na zájmy většiny populace, která vnímá zájem o sex jako normální, ale asexualitu jako něco odlišného, a tudíž nenormálního.

Lze předpokládat, že jakmile bude skupina otevřeně na veřejnosti definovat svou asexuální orientaci, může dojít k další sexuální revoluci, podobně jako když se v sedmdesátých letech začali prosazovat gayové. Je tedy stejně tak možné, že za pár let bude stejně uznávaný nejen ten, kdo žije životním stylem „single“, ale také asexuál.