MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

První setkání s rodinou vašeho partnera nebo partnerky je do značné míry určující pro vaše budoucí vztahy. Jak se tedy na první setkání připravit, aby vše proběhlo téměř idylicky?

Zkuste si promyslet předem, jaké zvolíte oblečení, jaký dárek na první setkání přinesete a jaká témata mohou zaznít. V zásadě pro první setkání platí pravidlo „zlaté střední cesty“, není nutné se přetvařovat a snažit se zdát jiným, než ve skutečnosti jste. Je také vhodné vyhnout se jakýmkoliv extrémům. Pokud dopředu víte, že by mohlo rodiče vašeho protějšku něco dráždit, zkuste to omezit.

Rodinu si nevybíráme
Úspěchem prvního setkání a prvního seznámení však zdaleka vše nekončí, naopak – tím vše začíná. Je především dobré si uvědomit, že seznámením s vaším protějškem a následným trvalým vztahem, jste si vybrali nejen jeho, ale prakticky celou jeho rodinu. Ovšem bohužel zatímco partnery si skutečně máme možnost dobrovolně vybrat, rodiče nikoliv.

Když to neklapne, nevadí
Mnohdy také od prvního setkání začíná odyssea na pokračování, která začíná roky trvající debaty na téma – proč jezdíme častěji k tvým rodičům, proč mám stále pocit, že tvé mamince na mně něco vadí, ty jsi stejný jako tvůj otec a podobně...

Často se pak partneři v manželské krizi musí vypořádat nejen se svými vztahy navzájem, ale také s vztahy se svými rodiči. Jak se obecně stavět k rodičům svého partnera tak, aby vznikalo co nejméně konfliktních situací?

Především je vhodné si hned na počátku uvědomit, že pokud neproběhnou okamžitě nějaké zcela jedinečné veskrze kladné sympatie, vůbec to nevadí. To ještě v žádném případě neznamená, že jste pro rodinu svého partnera odepsaný. Zatímco se svým protějškem jste díky pozitivním vztahům a emocím, vztahy s jeho rodinou už tak fungovat nemusí. Cílem je navázat spíše přátelství založené na vzájemném respektu a toleranci.

Dobré je lepší než skvělé
Jakkoliv to může znít paradoxně, právě křečovitá touha „mít s rodiči partnera dobré vztahy“ končívá tragédiemi a mnohdy i rozpadem vztahu partnerů. Obyčejná snaha mít „ne zase až tak špatné vztahy“ může být ve výsledku mnohem úspěšnější.

Zkuste přistupovat k rodině svého partnera neutrálně, nehodnoťte, nekritizujte, ani se nesnažte za každou cenu stát součástí rodiny. Partnera nechte, ať si řeší své rodinné vztahy a případné konflikty po svém, aniž byste se nechali do nich zatahovat, nebo do nich sami iniciativně vstupovali.

Jak tedy na to?
Sami se spíše vyhněte rozhovorům na téma svých rodičů a detailních rozborů rodinných konstelací. Vždy si uvědomte, že cílem není vztahy s rodiči svého partnera jako s vlastními, ale vzájemný respekt a v případě potřeby ochota pomoci.

Stejně tak ale můžete vytvořit vztahy v rovině slušnosti, kdy ctíte partnerovy rodiče, aniž byste je však měli potřebu vyhledávat. Základem je však vždy vaše soužití s partnerem, které nenechte výrazně ovlivňovat vztahy s dalšími rodinnými příslušníky.