Domorodec taky rád…

„Are you alone?“ je oblíbená věta, kterou slýchám právě teď, tady na Bali. Jako bych ji už dávno neznala! V době, kdy člověk žije v tlupě nebo aspoň v páru, se moc nenosí jet někam sama. Občas se objeví ve světě osamělý turista s batohem, který se rozhodl jet na vlastní pěst a poznávat cizí krajiny, ale samotná žena? Nevídáno, neslýcháno! Když už nemá parťáka, nalepí na sebe aspoň kamarádku – ale i pak se může stát, že, jdouce po ulici či pláži, slýchají větu: „Are you alone?“

Zajímavé je, že na osamoceného chlapa se domorodé ženy nevrhají. Jednak většinou není právě vystajlovaný a za druhé ony to buď nemají zapotřebí (rozuměj – jsou už zadané) nebo to prostě nepotřebují (rozuměj – jsou to ženy, takže nejsou posedlé sexem). Ale samotná žena? Předem odsouzená k obětování (se).

Samozřejmě, že ve chvíli, kdy se ukázalo, že v jižních krajích si lze nabrknout mladé maso, cesty do Tunisu či Egypta začaly být pro některé z žen zajímavější než dřív. Nač objevovat památky, když lze objevovat krásy lidského těla? Nevím to jistě, ale možná, že je to byznys jako každý jiný. Proč by si mohli muži kupovat v Bangkoku povyražení a nám ženám by mělo být upíráno? Asi tak na to koukají ty, které tam jedou právě proto, aby si užily. A navíc jsou ve výhodě – na rozdíl od mužů v Thajsku ony většinou zaplatí tak maximálně večeří. A to rozkoší. A pak se o sobě dozvídají hrůzné věci… ale vždyť když si může chlap zaletět do Bangkoku (a ještě se s tím vytahuje), proč by si ony nemohly taky užít? Navíc, když to domyslíme do důsledků, muži nějakou tu lehkou děvu doma najdou, my ženy nenajdeme nic!

Podívejte, jak jsem ctnostná! Místo abych si užívala s chlapíkem, který mne před hodinkou přepadl otázkou: „Are you alone?“, medituju nad tím u počítače.
A závěr? Jen ať si každý užívá jak je mu libo! Jen by bylo prima zapomenout na to hanlivé přízvisko: sexuální turista. A nezapomenout na kondomy.