MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Nejsme totiž zas tak moc dokonalí, jak se předpokládá; a někdy stačí málo, abychom dali průchod svým nejnižším pudům. Že se něco takového stává mužům, není nic překvapivého, muži jsou od přírody rozsévači a žádná sukně, respektive klín, je nenechávají chladnými. Ovšem od žen se očekává, že budou cudné… jak je pak možné, že muž najde svou oběť? I na to je možné najít vysvětlení. My se totiž před nimi náramně rády natřásáme a předvádíme, flirtujeme, házíme očkem i pozadím a pak se není co divit, že po nás skočí.

Fakt je, že velmi často nemáme v úmyslu dojít tzv. až do konce, že nám dělá dobře jen oční kontakt a zájem opačného pohlaví, ale ne vždy je možné se ctí vycouvat. Naštěstí dnešní muži jsou civilizovaní a „ne“ pro ně opravdu znamená ne, tím pádem nám flirtujícím kočičkám ve většině případů znásilnění nehrozí.

Ale když už si tak hrajeme a hrajeme, i my si nakonec dáme říct. Protože kdyby se nám objekt našeho zájmu nelíbil, nejspíš bychom si – možná – trochu pohrály a mazaly rychle pryč. Jenomže on nás bere a to tak, že zapomeneme jít včas na brzdy a pak už je pozdě couvat. Možná se o to pokusíme, ale – ruku na srdce – chceme opravdu zmizet z jeviště? Určitě ne. A pak už zbývá jediné – jít do toho!

Náhodný sex se občas přihodí každému z nás a není se za co stydět. Mluvím o variantě, kdy na nás doma nikdo nečeká, protože opačná varianta je zas jiná kapitola. Jsme právě teď singl, flirtujeme a pak si řekneme: „Proč si neužít?“ Pokud tomu okolnosti přejí a je možné zachovat si důstojnost a onomu aktu dopřát úroveň, není třeba z boje utíkat, ne?

Nastává jen jeden problém; co druhý den. Protože muž, i když třeba nezapomene, nemá tendenci se vracet, žena většinou naopak. Ta je schopná druhý den proběhat celé město, jen aby dotyčného znovu potkala. A to je chyba. Protože on na to nečeká.

Náhodný sex je právě proto náhodný a jiskřivý, že se už nikdy nebude opakovat. Žádná telefonní čísla, žádné schůzky, žádné výčitky. Pokud mohu radit, přistupujte k němu přesně takhle. Pak vám zůstane krásná vzpomínka a ne pachuť něčeho, o čem si budete myslet, že se nemělo stát. Jak řekl kdosi moudrý: „Lepší je litovat, že jsem něco zažil, nežli litovat, že jsem nezažil nic.“