Také trpíte při pohledu na hubené ženy, které potkáváte, a tak svoje tělo týráte v posilovně, moříte dietami a skrýváte před muži do vytahaných trik a neforemných hadříků? Jestli ano, pak asi patříte mezi ty, které se vyhýbají nejen dýchánkům se štíhlejšími kamarádkami, ale i sexu.
Jste přesvědčena o tom, že se prostě před objektem svého zájmu nemůžete obnažit – co by si pomyslel, kdyby viděl ta kila, která máte – podle vašeho názoru – navíc? A ani tma vám nepomůže – co kdyby si, proboha, sáhl na ten špíček, který vám přebývá! Když o vás muž (váš či jakýkoli jiný) projeví zájem, jste hrůzou bez sebe, že jste ještě „nezhubla“ – když ho naopak neprojevuje, šílíte z toho, že ho či nikoho nepřitahujete. A tak běháte po lese, honíte se při squashi nebo si odpíráte sladké, ale výsledek se většinou nedostavuje. „Ať dělám, co dělám, nemůžu se těch kil zbavit!“ vykládáte každému, kdo je ochoten to poslouchat a dodáváte smutně: „Už ani nemám chuť na sex, když si představím, že se zase budu muset svlékat…“
Chyba! Při sexu se hubne – a jak. Za hodinku jízdy na kole spálíte kolem 1600 KJ, při aerobiku, joggingu snad něco přes dva tisíce. Přitom stačí jeden večer sexuálních radovánek, což je jistě mnohem zábavnější pocení se, než trápení ve fitku. Dávejte pozor: když sečteme svlékání (50), líbání a objímání se (500), nasazování kondomu (25), dva, tři skutečné orgasmy (1500) a oblékání šatů (150 v klidu a 400 ve spěchu – za dveřmi je dítě, babička, spolupracovnice, manžel… ), pak to vyjde nastejno, ne? Co nastejno, líp!
Diskuze k článku:
Nemáš ještě účet? Zaregistruj se! | Nepamatuješ si heslo?
Počet příspěvků v diskusi: 5