MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Náš mozek vysílá nervové impulzy rychlostí až 270 kilometrů za hodinu. Informace v neuronech se zase dokáží šířit rychlostí až 400 kilometrů v hodině.

Počet snů, které se nám v noci zdají, ovlivňuje naše IQ. Jednoduše řečeno, čím více snů se vám zdá, tím vyšší máte IQ. Alespoň to dokázaly vědecké výzkumy. Podle odborníků také můžeme ovlivnit, zda se nám budou zdát zlé nebo dobré sny. Stačí si hlídat teplotu v ložnici. Čím nižší je teplota v místnosti, ve které spíte, tím příjemnější sny se vám budou v noci zdát. A jen tak pro zajímavost – průměrný sen netrvá déle než pár vteřin.

Víte, co tvoří většinu našeho mozku? Voda, celkem z osmdesáti procent. Další nemalou část mozku tvoří krev. V mozku nenajdeme žádné receptory bolesti, proto nás mozek sám o sobě nemůže nikdy bolet.V našem žaludku se tvoří tak silná kyselina, že by dokázala bez problémů rozpustit žiletku. Stěny žaludku se pravidelně obnovují. Kdyby k tomuto procesu nedocházelo, žaludeční kyselina by byla schopná natrávit samotný žaludek. Každý den dojde v našem žaludku k tvorbě dvou litrů žaludeční kyseliny.

Teď pár srovnání mezi pohlavími. Věděli jste, že ženám luče srdce rychleji než mužům? Ženy také rychleji mrkají a lépe vnímají vůně. Ženské vlasy jsou klidně až o polovinu tenčí než ty mužské. Mužské tělo zase dokáže rychleji spálit tuky. Všeobecně známým faktem je, že se ženy dožívají vyššího věku než muži. A jedna zajímavost. Víte, že ženy si nejčastěji poraní oči při líčení řasenkou?

Pokud se usmíváte, zapojujete celkem sedmnáct obličejových svalů. Při mračení se zase aktivuje více než čtyřicet svalů. Během chůze se zapojí zhruba dvě stě svalů ve vašem těle.

Rychlost růstu nehtů na nohou a na rukou je rozdílná. Na nohou nám nehty rostou až čtyřikrát pomaleji než na rukou. Nejrychleji rostou člověku nehty na prostředníčku, přičemž rychlost růstu je závislá na délce  prstů. Čím delší prsty člověk má, tím rychleji mu porostou nehty.

Za celý svůj život sní průměrný člověk zhruba třicet tun potravin. Bez jídla zase dokážeme být dva až tři týdny, v extrémních podmínkách klidně i měsíc. Bez příjmu tekutin je však naše tělo schopné přežít pouhé dva až tři dny. Bez spánku zase člověk vydržel nejdéle jedenáct dní.

Naše tělo obsahuje železo v takovém množství, že by se z něho dal vyrobit hřebík dlouhý zhruba deset centimetrů. Z množství uhlíku v našem těle by zase bylo možné vyrobit osm tužek.

Zhruba devadesát procent chorob se u člověka rozvine kvůli stresu. Pokud je člověk ve stresu, dochází také například k vyšší produkci ušního mazu.

Celé čtvrtina kostí celého lidského těla se nachází v nohách, přesněji v našich nártech.

Kost stehenní je naše nejsilnější kost v těle. Je dokonce silnější a odolnější než železobeton, který je používán na stavbách. Průměrná lidská stehenní kost váží jeden kilogram. Nejtvrdší hmotou, kterou v lidském těle máme, je zase zubní sklovina.

Nejsilnějším svalem lidského těla je sval žvýkací. A jen tak pro zajímavost – otisk jazyka má každý člověk jiný, stejně jako má každý svůj specifický otisk prstů.

Náš nos si dokáže pamatovat zhruba padesát tisíc různých pachů. Zároveň má každý člověk specifický osobní pach, ani jednovaječná dvojčata nemají tento pach stejný.

V průměru se děti smějí zhruba 300 krát za den. Dospělí lidé se za den smějí pouze asi 15–100×.

Naše oko je schopno rozlišit až pět set odstínů šedé barvy.

V našem těle máme tolik tepen, žil a vlásečnic, že kdybychom je všechny natáhli a spojili dohromady, omotaly by planetu Zemi dvakrát.

Některé naše smysly ovlivňují děje, které probíhají v našem těle nebo v našem okolí. Při hluku se nám například rozšíří zorničky a pokud se přejíme, na chvíli se nám zhorší sluch.

Každému člověku se během života vytvoří takové množství slin, které by naplnilo dva plavecké bazény.

Pro správnou funkci lidského těla je potřeba energie. Metabolické funkce v našem těle potřebují tolik energie, kolik asi potřebují dvě žárovky.