MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Jak se workoholismus projevuje?

• Vaší závislosti na práci si jistě všimnou lidé ve vašem okolí. Přátelé nebo členové rodiny vás pak většinou začnou upozorňovat na to, že pracujete až moc. A vy jim to samozřejmě budete vymlouvat.

• Pokud i po příchodu domů ze zaměstnání začnete znovu pracovat a věnujete se své práci rádi a dobrovolně po pracovní době, je to jeden z projevů workoholismu.

• V případě workoholismu je dovolená jako za trest. Workoholik si chvíle volna nedokáže ani pořádně užít, tráví je opět pracovně.

• Přílišné pracovní nasazení se negativně projeví také například v partnerském soužití.

• V zaměstnání se workoholici cítí daleko lépe, než kdyby se měli věnovat nějakým koníčkům. Volnočasové aktivity nejsou zkrátka nic pro ně.

• Workoholici také tráví v práci mnohem více času než jejich kolegové, aniž by to po nich nadřízení požadovali.

• Pokud nemohou workoholici pracovat (například v době dovolené), propadají často depresi a pocitům úzkosti, objevit se může také agresivita či podráždění. Tyto stavy obvykle zmizí po návratu do zaměstnání.

• Kvůli nadměrnému pracovnímu nasazení a nedostatku odpočinku mají mnohdy workoholici zdravotní problémy.

Nyní trochu statistik. Například v Japonsku má workoholismus (konkrétně přepracování) na svědomí zhruba tisíc úmrtí během jednoho roku. Zároveň je tu workoholismus příčinou pěti procent z veškerých případů mozkové mrtvice a srdečních příhod u osob mladších šedesáti let. V Kanadě zase postihuje workoholismus celou třetinu obyvatelstva.

Z výsledků odborných studií z roku 2011 vyplývá, že workoholici se častěji než jiní lidé stávají alkoholiky. Týká se to všech osob, které pracují více než 50 hodin za týden. Proč tomu tak je? Autoři průzkumu se domnívají, že workoholici podléhají často alkoholismu v důsledku dlouhodobého působení stresu. Také jsou častěji pod tlakem okolí a tento problém řeší častým popíjením alkoholu. Workoholismus se častěji objevuje u mužů než u žen, alespoň tak hovoří statistiky.

Je to jistý druh závislosti. A jak to tak bývá, většinou si dříve všimne vaše okolí, že s vámi není něco v pořádku. Workoholik se v tomto případě brání, že má vše pod kontrolou a lidé v okolí se pletou. Stačí však víkend nebo dovolená a člověk začne šílet. Nemožnost pracovat je pro workoholiky doslova noční můrou. Okamžitě propadnou depresi a úzkostem, často jsou dokonce agresivní. Nezřídka se objeví také fyzické problémy, jako je například bolest hlavy, nervozita, nevolnost či potíže s dýcháním.

Není divu, že když se člověk prakticky neustále věnuje práci, že mu to začne skřípat v partnerském soužití. Workoholik totiž svého partnera zanedbává, zkrátka mu na něj nezbývá čas.

Partner však není to jediné, co workoholik zanedbává. Totéž začne dělat i se svým zdravím. Workoholismus pomalu, ale jistě ničí zdravotní i psychický stav člověka. V důsledku přepracování klesá koncentrace mozku a zároveň i jeho výkonnost, objeví se únava a stres. A workoholik se tak ocitá v bludném kruhu.

Psychologové upozorňují, že workoholismus většinou vůbec nesouvisí s pílí a cílevědomostí. Tyto dvě vlastnosti patří mezi ty produktivní a efektivní. Naproti tomu se workoholismus vyznačuje destruktivními vlastnostmi. Zatímco normální člověk se v práci těší na víkend, až si odpočine, workoholik se o víkendu naopak těší zpátky do práce. Samozřejmě není nic špatného na tom, že chce člověk v životě něčeho dosáhnout, a proto tvrdě pracuje. Ovšem u workoholiků jde spíše jen o to, že pracují, aniž by jim šlo o cokoliv jiného než o práci samotnou.