MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Dojemný příběh se odehrál v Japonsku a není divu, že je v této zemi dnes Hačikó považován za národního hrdinu a symbol loajality. Proč?

V listopadu roku 1923 se na farmě v blízkosti městečka Odate narodilo štěně japonského plemene Akita Inu. Když mu byly dva měsíce, putoval psík do Tokia, konkrétně do městské čtvrti s názvem Šibuja. Zde žil jeho nový majitel, Hidesaburó Ueno, profesor působící na Fakultě zemědělství na Tokijské univerzitě. Ten svého nového psího společníka pojmenoval jako Hačikó. Pes se do svého pána doslova zamiloval, s profesorem se stali nerozlučnými přáteli. Hačikó svého pána postupem času každé ráno doprovázel na vlakové nádraží, odkud profesor dojížděl do práce. A každý večer pes chodil opět na nádraží čekat, až profesor přijede z práce. Tento rituál Hačikó prováděl až do 21. května roku 1925. Tehdy na svého pána na nádraží čekal marně. Toho dne profesor zemřel náhle během své přednášky na Tokijské univerzitě. Příčinou jeho smrti bylo krvácení do mozku. Pes se smutně vrátil domů z nádraží, ovšem hned druhý den v podvečer opět běžel vyhlížet svého milovaného dvounohého přítele na vlakové nádraží. Další den svůj rituál opakoval. A i ve dny následující přicházel znovu a znovu.

Vdova po profesorovi se zanedlouho po jeho pohřbu rozhodla opustit Tokio. Hačikó se tak ocitnul u příbuzných svého zesnulého pána. Ovšem byl nešťastný ze ztráty svého přítele a neustále utíkal vyhlížet ho na vlakové nádraží. Zde pes čekal dlouhé hodiny a neztrácel naději, že se profesor jednou vrátí. Jeho oddaná věrnost dojímala zaměstnance nádraží i cestující, a tak ho začali krmit. Dokonce mu opatřili i malý přístřešek, kam se pes schovával před nepřízní počasí.

V roce 1932 se o dojemném příběhu doslechl Hirokichi Saito, který byl studentem Tokijské univerzity a navštěvoval přednášky profersora Uena. Saito o psu Hačikó publikoval článek v novinách Asaho Šimbun. Pes Hačikó se tak stal dojemným symbolem věrnosti pro širokou veřejnost. Dokonce byla v dubnu roku 1934 na jeho počest odhalena bronzová socha v životní velikosti, před tokijským nádražím. Tam, kde pes každý den po dobu takřka deseti let čekal na svého milovaného pána. Právě na nádraží našli dne 8. března 1935 psa i mrtvého. Celé Japonsko tehdy psa oplakávalo a vzdávalo mu čest. Ostatky psa Hačikó byly vycpány a dnes je můžete vidět v Národním vědeckém muzeu v Tokiu.