MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Je to elektromobil! Nejlépe samozřejmě od firmy TESLA. Ale i ostatní výrobci se činí: Nisan LEAF, Citroen C-ZERO, Peugeot iOn, BMW i3 a mnoho dalších.

Sešlápnete plynový pedál. Automobil se neslyšně rozjede, akcelerace je úžasná. V kabině je naprosté ticho, tedy kromě zvuků přicházejících z okolí.

Kdo by odolal? Srdce každého automobilového nadšence musí zaplesat: sešlápnutí plynového pedálu u vozu poháněného elektromotorem je velký požitek: průběh kroutícího momentu je mnohem výhodnější než u klasického spalovacího motoru. Největší kroutící moment je zde totiž při nulových otáčkách motoru, rozjezd elektromobilu je v porovnání s klasickým spalovacím motorem vždy neporovnatelně lepší.

Poté, co si užijete „pět minut slávy“ se však začnete ptát: jak se baterie nabíjí? Kde jsou nabíjecí stanice? Jak dlouho trvá nabíjení baterií? Kolik kilometrů ujedu od plného nabití baterií do okamžiku, kdy jsou baterie vybité? A zde bohužel začíná série nepříjemných překvapení.

Základem všech problémů všech dnešních elektromobilů jsou jejich baterie. Navzdory proklamacím výrobců těchto elektrických hraček jsou právě baterie tím, co činí používání elektromobilů velmi problematickým. Hlavní problém je v množství energie, kterou tyto baterie dokáží do sebe pojmout. Porovnejme oba typy pohonu při jízdě po dálnici rychlostí 120km/h. Uvažujme klasický spalovací motor např. s maximálním výkonem 80 kW. Uvažujme, že při jízdě na dálnici vydává motor výkon přibližně 30kW. Za hodinu tedy spotřebuje 30 kWh chemické energie, obsažené v benzínu. Elektromobil v téže situaci musí elektromotory živit z baterií. Potřebuje tedy přibližně stejných 30 kWh, které si ovšem musí vzít z baterií. A zde je ten problém: malé elektromobily disponují bateriemi o kapacitě 16 kWh, střední 24 resp. 30 kWh, limuzíny TESLA 65 resp. 80 kWh.

Proč do elektromobilů tedy výrobce nedá baterii větší, která absorbuje více energie? Jsou zde dva hlavní důvody. Tím důležitějším je cena. U elektromobilů tvoří totiž cena baterií zhruba polovinu ceny celkové, u elektromobilů s delším dojezdem i více. A nedá se s tím nic dělat: suroviny, ze kterých se baterie vyrábí, jsou velmi drahé a vzhledem k jejich produkci i spotřebě to nevypadá, že by měla jít cena nějak výrazně dolů. Zatímco cena nejmenšího Citroenu C1 s klasickým spalovacím motorem stojí cca. 200.000 Kč, srovnatelně velký elektromobil Citroen C-ZERO stojí i po všech slevách minimálně půl milionu. U velkých limuzín je situace obdobná: nejluxusnější Škoda Superb, Mercedes E nebo Ford Mondeo pořídíte do 1 milionu korun, za luxusní vůz TESLA S zaplatíte minimálně dvojnásobek. Druhým důvodem je váha baterií. Rozumných hodnot dosahuje tento parametr právě při ceně cca. 50% hodnoty elektromobilu. Ano, můžeme zvýšit dojezd např. Citroenu C-ZERO ze 130 kilometrů na 260 kilometrů tím, že do něj dáme dvojnásobek baterií. Auto však bude těžší, tedy v provozu línější a jeho cena vyroste z již nesmyslných cca. 500.000 Kč na ještě nesmyslnějších 750.000 Kč. Tedy, dokud nebudou vynalezeny a masově rozšířeny baterie pracující na nějakém novém, dosud neobjeveném principu, nemá pachtění se s elektromobily valného smyslu.

Stát, který nám stále chce „ukazovat směr“ našich životů, se však rozhodl, že nás bude v tomto bláznění s elektromobily podporovat. Každý z nás si tedy může za 180 Kč měsíčně pořídit čip, který nám umožňuje „zdarma tankovat elektřinu“ v supermarketech a na dalších dobíjecích místech polostátní společnosti ČEZ. Dále umožňuje parkovat v centru Prahy pro všechny elektromobily bezplatně. Hurá! Budeme zdarma vyrábět elektřinu z větrných a vodních elektráren a budeme tím krmit elektromobily, takže ušetříme a navíc budeme „zelení“. Ale ouha – ani tohle není pravda. Životnost baterií totiž s každým nabitím a vybitím klesá. Pokud nám náš vysněný C-ZERO na začátku ujel 130 km na jedno nabití, po 5 letech již tato vzdálenost klesá na maximálně 65 km a můžeme si být jisti, že po 8 letech bude již auto se stávajícími bateriemi nepoužitelné. Co pak zbývá? Pořídit baterie nové. Ale pozor: jejich cena je cca. 250.000 Kč a tím tedy převyšuje cenu nového odpovídajícího automobilu s konvenčním spalovacím motorem. Ani s naší ekologií to není bůhvíjaké: likvidace starých baterií je velmi složitá, protože obsahují některé vzácné, ale v odpadu velmi nebezpečné kovy a sloučeniny, jejichž recyklace není možná nebo je velmi problematická. Navíc většinu energie stále vyrábíme z fosilních paliv a pak ji se ztrátami přenášíme na velké vzdálenosti – tedy o jaké ekologii se tu bavíme?

Zdálo by se, že určitou pomocí budou hybridní automobily. Bohužel, ani tohle není pravda. Hybridy jsou velmi složité a tedy výrobně drahé. Co je ovšem ještě horší je to, že mají větší spotřebu paliva než nehybridy, což vám potvrdí každý seriozní prodejce automobilů (i když většinou jen potichu, po straně – nechce přijít o práci, protože mluvit proti „zeleným“ může být dnes nebezpečné). Jak je to možné? Je to velmi jednoduché. Konvenční motor přenáší svůj výkon rovnou na kola a ke „ztrátám“ tedy dochází jen tím, že motor ne vždy pracuje v optimálních otáčkách. To „spalovací motor u hybrida vždy pracuje při stálých, optimálních otáčkách při minimální měrné spotřebě paliva!“ chlubí se každý výrobce hybrida. Ano, to je sice pravda, ale není to pravda celá. Je třeba dodat, že převodem z mechanické práce na elektrickou energii, kterou dobíjíte baterie, přicházíte o min. 10% této energie. O dalších 10% přijdete tím, že energii dostanete do akumulátoru a zase si jí vezmete z akumulátorů zpátky a konečně ani účinnost elektromotoru, který teprve roztáčí kola, není 100%. A tak jste velmi překvapeni, když se podíváte na spotřebu „hybrida“ Opel Ampera (Chevrolet Volt): všechno je krásné, všechno je úžasné, ale - spotřeba 7,5 litru benzínu? Proč si raději nekoupit „normální auto“, které bude mít při podobném výkonu motoru spotřebu 6 litrů?

Co by asi to na vše – jednou větou – řekl klasik? Možná třeba: „přátelé! Je to celé nesmysl!“ Anebo z jiného úhlu pohledu: abychom dříve byli „elitou společnosti“, vstoupili jsme do KSČ. Dnes si koupíme hybrida anebo – ještě lépe – plný elektromobil!