Podle některých historiků znali zmrzlinu již obyvatelé starověkého Egypta před více než 500 lety před naším letopočtem. Egyptští faraoni prý měli v oblibě led smíchaný s ovocnou šťávou, medem nebo vínem. Podobnou pochoutku si dopřávali i představitelé nobility v antickém Řecku. Údajně měli posílat své sluhy pro led na posvátný Olymp. Zmrzlina v Řecku tehdy sloužila i jako lék – známý Hippokrates ji doporučoval k upevnění zdraví a zlepšení tělesné pohody. Starověkou ledovou pochoutku si prý oblíbil král Šalamoun, Alexandr Veliký nebo císař Nero. Posledně zmiňovaný krutovládce přikazoval svým sluhům, aby mu nosili sníh z hor, do kterého pak přidával med a ořechy.
Zmrzlinu z kozího, kobylího nebo velbloudího mléka si vyráběli Mongolové, podle některých odborníků jsou úplně prvními výrobci zmrzliny. Mongolský recept pak ve 13. století přivezl do Itálie cestovatel Marco Polo.
Historikové však také první zmrzlinu někdy objevují v Číně. Odtud si recept na ledovou pochoutku přiváží do své domoviny Arabové a Peršané. Od Arabů se naučí zmrzlinu připravovat Italové, díky kterým si ji posléze oblíbí takřka celá Evropa. Když se italská vévodkyně Kateřina Medicejská provdala za francouzského krále Jindřicha Orleánského, přestěhovala do Francie mimo jiné italské cukráře, kteří uměli zmrzlinu připravovat. Na francouzském dvoře si novou pochoutku brzy všichni oblíbili. V tomto období si zmrzlinu dopřávali jenom panovníci a představitelé šlechty.
V 17. století si zmrzlinu zamiloval anglický král Karel I. Ten měl dokonce slíbit jednomu ze svých nejlepších kuchařů, že mu bude do konce života vyplácet rentu, když bude recept na ledový dezert tajit, a ten se nerozšíří mimo královský dvůr. Roku 1649 byl však panovník popraven, a recept na zmrzlinu tak nezůstal tajemstvím.
Ve stejné době založil Procopio dei Coltelli vůbec první kavárnu v Paříži s názvem Café Procope. Zde byla k dostání zmrzlina připravovaná z mléka, smetany, másla a vajec. Odtud se dezert dostane do střední Evropy, kde je na počátku 18. století vyráběn z cukru, našlehaných vaječných žloutků a smetany. Tato směs pak byla dochucována vanilkou, kakaem nebo ovocem.
Zanedlouho si zmrzlina získala popularitu také v Americe. Roku 1790 přišla s prvním strojem na výrobu zmrzliny Nancy Johnsonová. Tato žena si ho však nenechala patentovat, a tak je za jeho vynálezce oficiálně považován od roku 1848 Mr. Young. V této době již začíná být zmrzlina dostupná i obyčejným lidem. Objevuje se stále častěji v nabídkách kaváren a cukráren.
Koncem 19. století začíná být zmrzlina prodávána v ulicích. Zejména v létě byli zmrzlináři se svými vozíky obklopeni zákazníky. Na začátku 20. století přišel jistý Ital jménem Marchioni s prvním zmrzlinovým kornoutem. Po druhé světové válce začala být zmrzlina skutečně populární. Dnes si můžeme vybrat z celé řady příchutí, jako je již tradiční vanilková nebo čokoládová. Zmrzlina se ovšem vyrábí i v nezvyklých příchutích – třeba šunky, piva nebo kyselých okurek. Je jenom na vás, kterou si vyberete.
Zmrzlina: Pochoutka známá po staletí
Nemáš ještě účet? Zaregistruj se! | Nepamatuješ si heslo?
V diskuzi není dosud žádný příspěvek. Napiš ten první!