Proč se často cítíme špatně bez důvodu?

Každý pracující nebo studující člověk udělá a zařídí za den desítky věcí. S někým něco domluví, někomu pošle email nebo SMS, něco vyrobí, uklidí, napíše nebo něco zařídí. Intuitivně se všichni snažíme, aby tyto věci dopadaly dobře. Z velké části z nich ale nemáme ten nejlepší pocit. Jak je to ale možné, když se „udělat to dobře“ snažíme vlastně vždycky?

Problém je v tom, že si při tom, co děláme, často přímo neuvědomíme dosah dané věci, kterou právě provádíme. Nějaký prodavač například prodává téměř prošlé zboží. Vidí babičku, která si věc kupuje a odchází. Řekne si možná jen v duchu: „Nu co, měla si přečíst, že je to doprodej, že to je těsně před koncem záruční lhůty. Já za to nemůžu, že mě sem můj zaměstnavatel postavil, já jsem toto zboží nevystavil k prodeji. A když tady nebudu stát, budu se mít hůř, protože jiná práce bude horší“.

To je sice všechno pravda, ale není to pravda celá. Prodavač se mohl přitočit k dané babičce a říct: „paní, všimla jste si, že tomu zítra končí záruční lhůta?“ Tak by získal jistotu, že babička ví, co dělá, protože to např. kupuje pro domácí zvířata. Anebo by se babička rozčílila a ještě ho seřvala, že jsou nesolidní a co si to vůbec dovolují něco takového prodávat. A třeba by to viděl nadřízený a prodavače pokáral nebo mu dokonce dal pokutu.

Ovšem drobné osobní statečnosti jsou však často důvodem, proč se cítíme (anebo naopak necítíme) dobře. Proč? Platí zde totiž „nedělej to, co nechceš, aby jiní dělali tobě“. Tohle prý někdy hodně dávno řekl již nějaký Ježíš Nazaretský a prý tato drobná větička v sobě zahrnuje i celé Desatero. Je to vůbec možné? To si musí každý člověk vyzkoušet sám. Jak? Jednoduše: u každé věci, kterou právě děláme, se musíme zeptat: „chtěl bych, aby lidi kolem mě přesně tohle udělali mě?“

Když si tuhle větu budeme často opakovat, uvidíme, jak se náš život pozvolna mění. Jak? Bude složitější. Bude obtížnější. Bude náročnější. Ale – zpočátku jen velmi zřídka, ale přeci jen – začne pozvolna přibývat něco nového. Nový, krásný pocit. Nový, krásný pocit, že to, co děláme, má opravdu smysl. A současně se mnohem méně budeme cítit špatně, aniž bychom vlastně věděli proč...