MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Možná i vy ve chvílích, kdy se necítíte úplně ve své kůži, bez rozmýšlení sáhnete po něčem sladkém – ať už je to čokoláda, sušenka nebo třeba lákavý zákusek. Sami sebe přesvědčujete, že si cukrem obalíte nervy a svět bude zase růžovější. Ve skutečnosti si ale cukrovou nadílkou škodíte.

Sladkým zaháníme chmury i stres

Mám náladu pod psa. Šéf si na mě zchladil žáhu. Pohádala jsem se s partnerem. Dostala jsem výpověď v práci. Vstal jsem z postele levou nohou. Jsem nervózní z pohovoru. Mám strach, že nezvládnu zkoušky. Jsem po rozchodu.

Tohle všechno jsou situace, ve kterých se necítíme psychicky úplně v pohodě. Zažíváme je všichni, bez výjimky. A právě tohle jsou ty okamžiky, kdy jako jedinou záchranu vidíme sladké. Proto saháme po čokoládách, přecpáváme se zmrzlinou, dopřáváme si přeslazené zákusky, křoupeme sušenky, zobeme lentilky.

Sladkosti jsou začarovaný kruh

Konzumace sladkého vás dostává do začarovaného kruhu. Necítíte se dobře → dáte si něco sladkého → na pár okamžiků se vám uleví, protože vás dávka cukru utlumí → tělo s návalem sacharidů bojuje a musí cukry zpracovat → vy se začínáte cítit unavení → sáhnete po dalším cukru a situace se tak opakuje pořád a pořád dokola.

Vidíte ten paradox? Myslíte si, že si konzumací sladkého pomůžete, ale ve skutečnosti si akorát tak škodíte, protože své tělo nutíte složité cukry zpracovávat, za což se vám organismus odvděčí jen další únavou a psychickou nerovnováhou.

Kostička čokolády nebo celá tabulka? Je to jedno!

Možná se teď sami sebe snažíte obhájit, že si dáte třeba jen kostičku čokolády. Jen trošku sladkého na jazyk, abyste se cítili lépe. Jenže víte co? Je to vlastně úplně jedno! Nezáleží totiž na tom, jestli slupnete na posezení celou tabulku vaší oblíbené čokolády, nebo jestli špatnou náladu zaženete maličkou sušenkou. Cukrový rauš se nedostaví, on totiž vůbec neexistuje.