MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Setkat se Montym je úžasný zážitek. Tenhle chlapík ukazuje, že lze pracovat prakticky s jakýmikoliv koni. Neobsednutými, klaustrofobiky, bojácnými koníky i s janky, kteří kolem sebe kopou jako o život.

Své umění před časem slavný zaříkávač předvedl i v Ostravě, kde před nabitou halou pracoval s každým koněm asi půl hodiny a za tu chvíli mu všichni problémoví koníci leželi u nohou. Tedy obrazně, samozřejmě.

Vidět tohoto koňského mága, podle něhož byl natočen i film s Robertem Redfordem v hlavní roli, na vlastní oči a osobně se s ním setkat, to je zážitek na celý život. Naprosto chápu, že se mu koně oddají. Je z něj cítit neuvěřitelná síla, ale milá, člověk se toho nebojí.

Nejdříve vás pohladí očima, pak příjemným sametovým hlasem a nakonec tím, že vnímá absolutně každé vaše slovo. A to přitom musí mluvit se stovkami či tisícovkami zvědavých novinářů z celého světa. Díky tomu se mi o něm dlouho zdálo. Když mě ve snu někdo ohrožoval, objevil se Monty a zahnal ho. Jestli se díky němu takhle cítí i koně, vůbec se jim nedivím, že ho na slovo poslouchají.

Nebylo to ale jen zdání nebo můj pocit, podobně jako s koňmi, pracuje tenhle zvláštní Američan i s lidmi - drogově závislými, vězni, dětmi z pasťáků či dětských domovů. Možná proto, že sám v dětství zažil hodně násilí a málo lásky, rozumí si s nimi. Padesát sirotků sám adoptoval a vychoval je se svou ženou Pat na jejich ranči "Flag is Up".

Jeho metody a práce s lidmi zaujaly světové firmy, které si ho najímaly na to, aby jim radil, jak mají lépe motivovat své zaměstnance. Roberts takhle spolupracoval s 250 firmami, mimo jiné s: IBM, Volkswagen, Johnson & Johnson, American Express, Disney, Hallmark, Jaguar, Ford, VISA.

Monty se narodil v Californii v roce 1935 na farmě, kde jeho otec trénoval a vychovával koně. Už ve dvou letech jezdil na koních, jako kluk své rodině přivydělával peníze coby jezdec rodea, 8x v něm vyhrál mistrovský titul. Dělal i dětského filmového kaskadéra. Vděku se ale nedočkal.

Jeho otec, policista, byl násilník. Týral koně i lidi. Zvířata krotil postaru - svazoval je, bil, dával jim na hlavu pytle, podobně drsně zacházel i s vlastním synem. Montymu bylo teprve 12 a už měl od otce přes 70 zlomenin po celém těle.

Není divu, že si Monty raději našel pro dvanáctiletého kluka dosti zvláštní brigádu, odjel do nevadské divočiny lovit mustangy pro rodea. Právě tam viděl něco, co ho poznamenalo na celý život a co si nechtěl nechat pro sebe. Při pozorování divokých koní porozuměl jejich jazyku. Jejich řeči zvané Equus. Pochopil, jak spolu komunikují a začal mluvit jejich řečí.

Stádo vždy vede jedna ze starších klisen a smí tu být jen jeden hřebec nebo mladí hřebci, jak začnou dospívat, musí pryč. Klisna k němu přijde, otočí se k němu zády a tím říká: „Jdi pryč!“ Hříbě prosí s nosem u země, žebrá o návrat zpět.

Pokud se klisna ustrne a pootočí se k němu bokem, tak to znamená: „Můžeš se přiblížit, ale ještě ti není vše odpuštěno.“ Hříbě jde tedy blíž a pokud se k němu klisna otočí čelem, tak je vyhráno. Tím hříběti sděluje: “Tak teda pojď zpátky.“

Pohyby nozder, uší, nohou, postoj těla, to všechno má svůj význam a Monty moc dobře ví jaký. Ke koním se chová jako zmíněná vůdčí klisna A oni mu naslouchají.

Vyvinul speciální metodu nazvanou Napojení - Join Up, při které nejdřív koně pořádně prožene, aby se uklidnil a pak na něj mluví svým tělem, až mu kůň začne důvěřovat a nakonec si na sebe nechá nandat i sedlo či jezdce.

Napojení - Join Up funguje stejně dobře i na koně, kteří mívají z něčeho panický strach, dostihové koně, kteří odmítají vstoupit do startovacích boxů nebo koně s klaustrofobií či vyděšené po nehodách, kdy se třeba srazili s autem. Takového koně jménem Pilgrim léčil Robert Redford ve filmu Zaříkávač koní, který byl natočen podle života Montyho Robertse.

Svou metodu si malý Monty mnohokrát ověřil na mustanzích, které si bral po rodeích, jinak by šli na jatka, ale Monty je odvedl k nim na farmu, obsedal je a pak prodával. V kruhové ohradě, kterou si postavil, dokázal s koněm za pár minut to, co starými drsnými metodami jeho otci trvalo třeba 3 týdny.

Prosadil se až později

Jenže jeho novátorské metody nikoho nezajímaly. Sem tam o něm pak sice někdo napsal, ale pořádně se Monty Roberts prosadil až ve svých 53 letech. O jeho práci se totiž doslechla britská královna Alžběta II., známá milovnice koní. Pozvala ho do Anglie, a když viděla, co Monty dokáže, přemluvila ho, aby začal jezdit po světě, kde by svou metodu předával dál.

Tak se nakonec dostal i k nám. V Ostravě během jednoho večera pracoval s pěti koňmi. S jedním mladým koněm, který na sobě ještě nikdy nenesl člověka, s kopající kobylkou, splašeným koněm, co ho všechno děsilo nebo třeba s kobylou-klaustrofobičkou, kterou její majitelé za boha nemohli dostat do vozíku.

Když chtěli jet na závody, celá rodina se s koněm prala třeba i dvě hodiny. Monty jim za dvacet minut ukázal, že jejich kobylka do vozíku klidně půjde i sama a ráda.  

Vysvětloval to tak, že na koně se musí jako na malé děti, nesmíte je do ničeho tlačit, musíte počkat, až se jim do toho bude chtít. Mnohdy je lepší říkat, že nechcete, aby udělalo to či ono, dítě pak bude chtít dělat přesně to, co jste mu zakázali.

Tu klaustrofobickou kobylku třeba vždy jen popovedl o krok blíž k přívěsu, když udělala krok dopředu, donutil ji o několik kroků zacouvat, kobyla už za chvíli neměla pocit, že ji do toho nutí a už už chtěla do toho přívěsu nastoupit. Za pár minut tam opravdu lezla sama...