MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Šestačtyřicetiletá žena se kvůli psychickým a drogovým problémům nemůže starat o svého dvanáctiletého syna. Tak zní zpráva úřadu.

Román i film podle skutečnosti
Nic nového pod sluncem, řeklo by se. Jen kdyby nebyla řeč o Christiane Felscherinow, hlavní hrdince biografické knihy My děti ze stanice Zoo. Ten vyprávěl o závislosti skupiny mladých lidí na drogách, která se sdružovala kolem známého berlínského nádraží Zoologischer Garten.

Román, podle něhož byl následně natočen rovněž úspěšný film, se vyznačoval nebývalou mírou autenticity. Ostatně, zpracovali ho novináři magazínu Stern Horst Rieck a Kai Hermann.

Christiane propadla drogám už jako čtrnáctileté dítě. Ve stejném věku začala s prostitucí, aby si na drogy vydělala. Viděla zemřít svého předávkovaného přítele na nádražním záchodě.

Normální život
Příběh mladé Christiane Felscherinow skončil zdánlivě happyendem. Ještě jako mladá se ze silné závislosti na drogách dokázala dostat a začala žít normální život. Dokonce se zkoušela prosadit jako herečka a zpěvačka, byť neúspěšně. Přesto měla práci, dostatek peněz i dítě, po kterém toužila.

Zřejmě má ale drogy zapsané v osudu. Je totiž velmi pravděpodobném, že jim ve svých 46 letech opět dokonale propadla. Prý se opět pohybuje na drogové scéně, tentokrát v blízkosti stanice metra Kottbuser Tor.

Drogy ji ovládly
Spoluautor románu Horst Rieck ji viděl naposledy před čtrnácti dny, kdy vypadala zoufale. „Jako by stála před nějakým rozhodnutím,“ říká.

Údajně to s Christiane začalo jít s kopce poté, co spolu se svým synem jela do Amsterodamu, kde evidentně narazila na špatné lidi.

Po třiceti letech se její životní historie opakuje. Přejme jí, ať opět skončí happyendem.