Pravěk a historie měření času

Čas nejprve měřili astronomové pomocí hvězd, později technici konstruovali hodiny. Dnes už jsou hodinky naprostou samozřejmostí, ale vždycky tomu tak zdaleka nebylo.

Hodiny z písku, vody a slunce
Kdysi si lidé mysleli, že Země je placka, když uvěřili tomu, co řekl Galileo Galilei, že země je kulatá, dost jim to nakládání s časem ulehčilo.

Prapůvodně se čas měřil astronomickým zařízením zvaným gnómon, což řecky znamená poznávač nebo ukazatel. Jde vlastně o obyčejnou tyč zabodnutou do země nebo štíhlý kámen vražený do země, podle stínu se pak dalo leccos určit.

Takovým gnómonem mohly být i slavné megality Stonehenge postavené před 4800 lety. Používaly se ale nejen podobné sluneční hodiny, ale i vodní hodiny, které odpočítávaly čas odkapáváním, nebo hodiny pískové, které to samé dělaly odsypáváním písku.

První automatické hodiny na světě
Ve třetím století se objevily první doložené automatické hodiny, sestrojil je jistý Ktésibios z Alexandrie. Byly to vodní hodiny hnané ozubeným kolem, čas se měřil pomocí plováku v nádobě, do které postupně přitékala voda.

Oproti hodinám slunečním měly ty vodní velkou výhodu, mohly se používat i v interiérech. Ty Ktésibiosovy šly přesně v létě i v zimě, místo ručičky na nich byla soška chlapce ukazovátkem ukazující, kolik je.

Za našich 24 hodin ale chlapec ukázal pouhých 12, protože čtyřiadvacetihodinový den uznává lidstvo až od druhého století a obecně se užívá až od století čtrnáctého.

První ciferníky
V 11.století lidé začali vyrábět první bicí hodiny. Hodiny tenkrát ještě neměly ciferníky, prostě jen v určitou dobu odbily tolik, kolik bylo. Jak se měření času zpřesňovalo, začaly se objevovat i první ručičky, za den ale ciferník oběhly jen jednou. Nahoře byla půlnoc, dole zas poledne.

Konečně něco do kapsy
Renesance přinesla světu mnoho inovací, měření času posunul dopředu Ital Filippo Brunelleschi, když v 15.století sestavil první hodiny s vestavěnou pružinou. Místo těžké, obří mechaniky teď mohly být hodiny mnohem menší, lidé si je mohli začít nosit s sebou, designéři z nich začali vyrábět drahocenné kousky do obydlí boháčů a šperkaři vyráběli skvosty měřící čas.

První kapesní hodinky ale vyrobil až v 16.století zámečník Petr Henlein. Hodinky se nejprve nosily spíš jako přívěšek na krk. Moc přesné ale nebyly, minutovou ručičku taky ještě neměly, musely se natahovat i 2x denně, byly dosti drahé a čím honosnější, tím spíš se jimi jejich majitel chlubil. Chudí si měřili čas postaru - zadarmo třeba pomocí slunečních hodin.

Kyvadla a první minutové ručičky
V roce 1656 zkonstruoval holandský astronom a matematik Christiaan Huygens první kyvadlové hodiny. Tím se zpřesnil chod hodin, denní chyba klesla na několik sekund.

Hodiny se ve velkém začaly dávat na věže kostelních a zámeckých věží či na radnice. Všem bylo jednak jasné, že „tady“ na to mají, ale hlavně lidé konečně věděli, kolik je hodin, i když neměli dost peněz na hodiny vlastní.

V témže století významný holandský přírodovědec Christian Huygens poprvé použil vteřinovou ručičku.

Stejně jako oblečení nebo architektura i hodinky z různých dob a různých míst podléhaly módě. Poháněly se natahovacími mechanismy, ale i elektrickým proudem či atomovým pohonem.

První náramkové hodinky, digitálky a nejasná budoucnost
První náramkové hodinky údajně sestrojil v roce 1800 pařížský hodinář a zlatník Marie Etienne Nitot. Byly ale velice křehké a třebas jen rychlý pohyb je dokázal zničit.

Vývoj šel dál a o 75 let později byly na světě hodinky, které se natahovaly jen pohybem toho, kdo je nosil. S touto převratnou novinkou přišel vídeňský hodinář De Lohr.

Ve 20.století se kapesní měřiče času ještě zdokonalovaly. Byly přesnější, odolnější proti nárazu a dokonce už i proti vodě či prachu. V 50. letech minulého století už vznikly hodinky na baterii, pak první digitálky, pak digitálky s kalkulačkou a jiné vychytané mašinky.

Dnes umí hodinky předpovídat počasí, vejdou se i do prstýnku, existují LED hodinky s desítkami světélkujících čudlíků, ze kterých dokáže čas odečítat snad jen jejich majitel. Materiály samozřejmě mnohdy vydrží všechno, mohou i 100 metrů pod vodu, safírové sklo je chrání proti poškrábání, ukazují už i fáze měsíce a spoustu dalších údajů.