MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Genetik říká, že přinejmenším v rozvinutém světě se lidé přiblížili utopickému ideálu natolik, nakolik to jen jde. Odstranění veškerých nehod a infekčních nemocí by podle něj ovlivnilo průměrný věk, kterého se dožíváme, jen minimálně.

Jak ale uvádí list Guardian, jeho názor je kontroverzní. Jiní vědci se zase domnívají, že nás i nadále ovlivňují evoluční vlivy, které vedly k vývoji různých forem života na Zemi.

"Kdybyste se před 50 000 lety podívali v Evropě na lidi doby kamenné, mohli byste dospět k názoru, že obecný trend povede k tomu, že lidé budou čím dál tím větší a silnější," říká profesor Chris Stringer z londýnského Muzea přírodních dějin.

"A pak najednou byli tito lidé nahrazeni štíhlejšími, vysokými, vysoce inteligentními lidmi, kteří přišli z Afriky a ovládli svět. Je to něco, co se nedá předvídat. Kdo ví, kam vlastně vývoj lidstva směřuje?" ptají se kritici.

Přirozená selekce už nefunguje
Profesor Jones ale své závěry opírá o pozorování, že v dnešní době dochází k mnohem menší přirozené selekci než dříve, protože skoro každý má možnost zanechat po sobě potomky.

"Až donedávna byly mezi lidmi ohromné rozdíly co do délky života a plodnosti. Například v Londýně po většinu doby od jeho založení byla úmrtnost vyšší než porodnost. Když se podíváte na hřbitovy od starověku až do dobu vlády královny Viktorie, vidíte, že polovina dětí zemřela před pubertou, pravděpodobně proto, že neměly genetickou ochranu proti některým nemocem."

"Teď má narozené dítě až 98procentní pravděpodobnost, že dosáhne pětadvaceti let. Nic se nemění. Dospěli jsme do stádia stagnace. Ke změně dojde, jen pokud do našeho vývoje zasáhneme přímo, pomocí klonování a genové terapie," zdůrazňuje profesor Jones.