Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Barack Obama s Brucem Springsteenem / foto: Reuters

Barack Obama. Muž, který píše historii

Američané si vůbec poprvé zvolili do čela země prezidenta tmavé pleti. Stal se jím Barack Obama, který tak přepisuje historii.

Obama se narodil Keňanovi Baracku Obamovi a jeho ženě Ann Dunham 4. dubna 1961 na Havaji. Rodiče se rozvedli, když byly malému Barackovi pouhé dva roky. Od té doby se Obama setkal s otcem už jen jednou, poté už neměl příležitost. Otec zemřel při automobilové nehodě.

 

Nejliberálnější senátor

Jeho matka se poté znovu provdala, tentokrát za Indonésana, s nímž se také odstěhovala do jeho domoviny. Šestiletý Barack tak čtyři roky studoval ve školách v Jakartě. Pak se vrátil do Honolulu, aby žil pod dohledem svých prarodičů. Střední školu v Punahou vystudoval v roce 1979.

 

Poté se věnoval politologii se specializací na mezinárodní vztahy, později vystudoval i právnickou fakultu Harvardu. Právě při studiích na prestižní výšce si připsal první veřejná vystoupení. V roce 1996, rok po smrti své matky na rakovinu, byl zvolen do senátu státu Illinois. Znovu byl zvolen v letech 1998 a pak i v roce 2002.

 

Státní senát mu už ale nestačil, v listopadu 2004 rezignoval, aby mohl naplno rozběhnout kampaň do Senátu Spojených států. Uspěl a podle následných analýz proslul ve Washingtonu jako loajální demokrat a jeden z nejliberálnější senátorů. Ani v Senátu však jeho politická dráha neměla skončit.

 

Drsný souboj už v primárkách

Když se v letošních demokratických primárkách postavil Hillary Clinton, bylo zřejmé, že demokraté mají ve hře dvě opravdu těžké váhy. Vyšlou do Bílého domu první ženu, nebo prvního Afroameričana? Nakonec Obama v drsném boji porazil nejdříve někdejší první dámu, později v nekonečné volební kampani i svého republikánského rivala Johna McCaina.

 

Když to přišlo, když byly oznámeny výsledky, strhla se na řadě míst v USA i na světě bouře nadšení. Pro řadu lidí to znamená konec staletí rasových represí, konec frustrace. Obama se stal 44. prezidentem USA.

 

Podle ohlasů z Ameriky i světových lídrů byl „volbou naděje, volbou změny“. Zdědil po Bushově administrativě řadu problémů, včetně ekonomické krize, války v Iráku a podlomené důvěry v tuhle světovou velmoc.

 
Stále místo pro sny

Podle Obamy Amerika dokázala, že je přes všechny pochyby stále místem, kde je všechno možné, kde stále mohou ožívat sny, měnit se ve skutečnost. „Ti, kteří pochybovali o síle demokracie, dostali odpověď,“ řekl stotisícovému davu v Chicagu.

 

Celá kampaň trvala téměř dva roky, Obama při ní absolvoval více než čtyřicítku nejrůznějších debat. Nyní, krátce po vítězných oslavách, se ale vynořuje obava, zda to Barack Obama skutečně dokáže. Zda dokáže přinést změnu. Bude schopen se vypořádat s některými částmi země, které ho doslova nenávidí? Vyrovná se ekonomickou krizí? Co Irák? Uspěje při změně amerického zdravotního systému? Nepromarní všechna očekávání nejen doma, ale i ve světě?

 

Řada lidí, kteří se zúčastnili vítězného závěru Obamovy kampaně, popisují, že viděli něco jako bohoslužbu. Tak vroucně si spousta Američanů přála změnu. Obama však žádá o čas, nic se nemůže udát přes noc.

 

„Spousta lidí nebude souhlasit s každým rozhodnutím, které učiním jako prezident. Víme, že vláda nemůže vyřešit všechny problémy. Ale já k vám budu vždy naprosto upřímný, budu vám naslouchat. Tohle vítězství ještě není změna, musíme pokračovat. Tohle je jen šance změnu učinit,“ vzkázal Obama ve svém vítězném projevu. Řada věcí zabere čas, možná i více než jedno funkční období, doplnil budoucí prezident.

Diskuze k článku:

Captcha

Počet příspěvků v diskusi: 200