V prvních devíti měsících věku jsou to právě šimpanzi, kdo tahá za delší konec provazu a zahanbují lidská mláďata.
Výchova člověka
Osiřelý malý šimpanz dokáže pod dohledem a s výchovou člověka dosáhnout mnohem lepších poznávacích a vnímacích schopností než průměrné lidské mimino.
Právě šimpanzi jsou ze zvířecích druhů lidem nejbližší. Sdílejí s nám zhruba čtyřiadevadesát procent DNA, což už je hodně velká část.
Profesorku Kim Bard z Portsmouthské univerzity v USA napadlo, že otestuje, jak jsou na tom šimpanzí a lidská mláďata. Šla na to jednoduše, a sice prostřednictvím testů zkoumajících schopnost vnímání zvuků a objektů.
Vyšlo najevo, že šimpanzi, kterým se dostává láskyplné péče od specializovaných pracovníků, jsou na tom lépe než děti vychovávané ve svých rodinách.
Výsledky však platí jen do devíti měsíců věku. Poté se začnou projevovat lidské schopnosti a inteligence a šimpanzi se už jen propadají.
Velcí šikulové
Profesorka tvrdí, že šimpanzi potřebují akorát kvalitní výchovu. Stejně jako lidé. Ta jim navíc pomáhá stát se mnohem kvalitnějšími dospělými jedinci.
Podle všeho nejde jen o zajímavý důkaz schopností šimpanzího druhu. Ale také o varování pro lidi. Stejně jako jsou šimpanzi velmi vnímaví na počátku svého života a dají se velmi dobře formovat, jsou i lidé silně vystaveni okolním vlivům a jejich osobnost může být už takto z kraje života špatnou výchovou velmi, až nezvratně, narušena.
Šimpanzi každopádně již dříve prokázali, že jsou to chytrá zvířata. Například si dokážou pamatovat mnohdy více čísel než lidé, loví v tlupách a vyrábějí si předměty, kterými získávají jídlo. Při úmrtí některého ze svých blízkých vykazují značný smutek.
Diskuze k článku:
Nemáš ještě účet? Zaregistruj se! | Nepamatuješ si heslo?
Počet příspěvků v diskusi: 115