Jaký je recept na štěstí?

Univerzální recept na štěstí samozřejmě neexistuje. Přesto se dá říct, že některé povahové vlastnosti a další životní okolnosti mohou na náš pocit „štěstí“ mít zásadní vliv. Výzkumů, které se snažily dospět k závěrům, co nám v životě přináší štěstí a zdaleka nejvýznamněji přispívá k našemu pocitu spokojenosti a harmonie, se již uskutečnila celá řada. Jejich porovnáním je možné dospět k závěru, že existuje určitá charakteristika člověka, který má větší šanci být šťastný než jeho pesimistické okolí...

Naopak některé faktory paradoxně vůbec nehrály roli. Například je lhostejné, zda jste muž či žena. Co je ale rozhodující, je skutečnost, zda jedinec žije v partnerském vztahu, či nikoliv. Ti, kteří mají partnera a udržují pravidelně svá přátelství, mají jednoznačně větší šance. Člověk je skutečně tvorem společenským a ať již vnímá omezení sociálních kontaktů jakkoliv, vždy mu scházejí.

Jistě zajímavé je podívat se, jak je tomu u lidí, kteří se považují za šťastné, s jejich příjmy. Zřejmě bychom očekávali, že to budou jedinci s těmi nejvyššími příjmy, kteří nepociťují žádná finanční omezení. Pravdou je, že že se skutečně jedná o ty, kdo mají stálé zaměstnání a nemají příliš malé příjmy. Na druhou stranu sociální kontakty a partnerství hodnotily tito lidé jako mnohem větší zdroj spokojenosti.

Spokojenější jsou lidé, kteří vyznávají nějaké náboženství, nebo alespoň fungují s vědomím určitého duchovního přesvědčení. Co se ukázalo jednoznačně jako nejdůležitější v duchovní oblasti, byl pocit, že život přináší určitý smysl. Lze tedy hovořit o víře nejen jako o víře v náboženství, ale především o víře ve smysl život a jeho přesah.

Šťastní lidé bývají častěji extroverty. Odborníci to vysvětlují větší citlivostí vůči událostem, a tedy i určitým neurologickým základem jejich schopnosti intenzivněji vnímat své prožitky. U extrovertů jsou kladné emoce a zážitky doprovázeny zvýšenou hladinou dopaminu v mozku, než je tomu u introvertů, takže se dá říci, že se jim daří z pozitivních událostí čerpat více optimismu. Navíc mají extroverti sklon vytvářet si kolem sebe prostředí s fungujícími sociálními vazbami, které dlouhodobě přispívá k větší spokojenosti ze života.

Velké množství těch, kdo sami sebe považovali za spokojené, uvádělo, že nemají žádné závislosti, nekouří a alkohol požívají občas ve střídmé míře. Veškeré neřesti byly v umírněné podobě a spíše se týkaly společenských příležitostí a posezení s přáteli. Tito lidé pak také uváděli, že dobře usínají a celkově mají kvalitní spánek. S tím souviselo také uvádění volnočasových aktivit, kde převažovaly aktivity sportovní.

Ještě jednu zajímavou věc o šťastných lidech vědci z výzkumů zjistili. Pozitivně ladění jedinci se častěji srovnávají s horšími lidmi, než jsou oni sami. Kdežto lidé pesimisticky ladění až depresivní se neustále srovnávali s jedinci lépe postavenými. Tím si vytvářeli zbytečné frustrace a pocity, které jim vlastně v konečném důsledku bránili nejen k větší spokojenosti, ale i k cestě k větším úspěchům.