MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Původ tetování bychom našli nejspíš v Evropě a v Asii, kde se lidé nechávali tetovat už v období mladší doby kamenné, v neolitu. První obrázky na těle jsou tedy staré bezmála šest tisíc let. O tom, že lidé znali tetování již v době kamenné svědčí i nalezení tetovaného těla v Alpách, které pocházelo z doby před pěti tisíci lety. I známá mumie lovce Ötziho měla viditelné známky tetovaných linií na nohách. Častými náměty prvních tetování byla zvířata. V souvislosti s tetováním se konaly nejrůznější rituály. Často se svými obrázky na těle od sebe lišily jednotlivé skupiny a rody obyvatelstva. U některých primitivních kmenů žijících v pralesech bychom našli i dnes stejný význam tetování jako před několika tisíci lety. Tetování také často provádějí šamani, kteří jím zaručí zdraví či štěstí tetované osobě. I v dnešní moderní společnosti si lidé nechávají udělat tetování jako talisman pro štěstí. Dnešní podobu získalo tetování od asijského kmene Ainu.

Postupem času se tetování dostalo do starověkých civilizací jako byl Egypt, Řím nebo Řecko. Obyvatelé starověkého Egypta si tetováním značili své otroky. Egypťané vyššího společenského postavení se také nechávali tetovat. Chtěli se tak více přiblížit svým bohům, kteří také měli nejedno tetování. Ve starověkém Římě a Řecku byste zase snadno poznali kriminálníky, kteří byli tetováni, aby je každý poznala a dal si na ně pozor. Někteří zloději měli tetování umístěné na čele a tak hned všichni věděli, čeho se dotyčný dopustil.

S příchodem křesťanské víry začalo být tetování odsuzováno jako něco pohanského. U různých kmenů ale tetování zůstal rituální charakter a často bylo spojováno i s magií. Na souostroví Fidži se nechávali lidé tetovat, aby si zajistili šťastný posmrtný život. Kdyby během svého života neměli lidé ani jedno tetování, museli by po smrti sloužit zlým duchům. Podobné legendy se vyprávěly mezi Indiány, kteří si nejčastěji zdobili tělo obrázky duchů mrtvých příbuzných. U Indiánů bychom také často našli motivy orlů nebo vlků. Po smrti se prý Indián dostal na místo, kde musel ukazovat svá tetování. Když nebyl dotyčný tetován, neměl po smrti klid. I Eskymáci se nechávali tetovat a krev vytékající z kůže během tetování používali při magických rituálech. Pokud místní dívka začala menstruovat, musela být tetována. Bylo tak jasně patrné, že může mít dítě.

Ve středověku a hlavně v období renesance se tetování rozšířilo mezi tajnými spolky. Podle tetování se mezi sebou členové takové skupiny poznali.

O velký rozmach tetování se postaral známý mořeplavec James Cook (1728–1779), který na svých cestách potkal potetované domorodé obyvatele. Z těchto plaveb si ozdobu na těle dovezli i někteří námořníci. Mezi prvními tetovanými muži v Evropě byl i francouzský námořník Jean Baptiste Cabri. Od námořníků se tetování rozšířilo i mezi vysoce postavené osobnosti. Tetování si velmi oblíbila například anglická šlechta. Tetování měl i anglický král Jiří V. (1865–1936).

Od pravěku do současnosti se samozřejmě zdokonalila tetovací technika. Pravěcí lidé k tetování využívali ostré kosti nebo špičaté klacíky. Pomocí těchto ostrých předmětů se pod kůži aplikovala různá přírodní barviva, která byla zrovna po ruce. Tento způsob tetování byl velmi bolestivý a zdlouhavý.

S rozhodující změnou ve způsobu tetování přišel roku 1891 jistý Samuel O‘ Reilly. Ten vynalezl první elektrický tetovací strojek a tetování se tak stalo lehčí a rychlejší záležitostí než dřív. Elektrický strojek zdokonalil v roce 1904 Charlie Wagner. Jeho tetovací strojek se už podobal tomu typu strojku, který se dnes používá v tetovacích salónech.