Google vypouští balóny s wi-fi internetem

Internetový gigant Google se už dlouhou dobu neomezuje pouze na vyhledávací či sociální služby na síti. Jeho snahy vedou rovněž k poskytování páteřní i koncové infrastruktury internetu. A právě s touto oblastí služeb koresponduje unikátní snaha o zpřístupnění webu i do nejzapadlejších koutů planety a to prostřednictvím sítě stratosférických balónů přenášejících bezdrátový signál.

Internet pro všechny

Google výzkum v této oblasti označuje pod názvem Project Loon a na starosti jej má tým X Lab, který stál mimo jiné za vývojem Google brýlí a auta řízeného pouze počítačem. Primárním cílem projektu je snaha o zpřístupnění internetu i do rozvojových zemí, kde nebude nutné budovat nákladnou síť optických kabelů. Společnost si od projektu slibuje dramatický nárůst internetových připojení, a tím pochopitelně i uživatelů Google služeb, v oblastech jako je Afrika nebo jihovýchodní Asie.

Projekt se prozatím nachází ve fázi intenzivního testování, do něhož spadá i nedávné vypuštění třiceti balónů v oblasti na jihu Nového Zélandu. Tajné testování balónů probíhalo ještě před tím několik měsíců v Kalifornii, kde vědci museli často vysvětlovat mnoho hlášení o UFO. Na Novém Zélandu nicméně testování probíhá veřejně a s účastí místních obyvatel, kteří jsou zapojení do zkušebních připojování k internetu.

K tomu účelu byli vybraní testeři vybaveni speciální kulatou anténou ve velikosti basketbalového míče, kterou bylo nutné přimontovat na dům. Domácí stanice komunikuje s balóny pomocí zatím blíže nespecifikované bezdrátové technologie ve frekvenčních pásmech 2,4 a 5,8 GHz, tedy stejně jako v případě klasické wi-fi.

Stratosférické balóny

Samotný balón je vyroben ze speciální umělé tkaniny, která odolává vysokému tlaku a vydrží v atmosféře mnohem déle, než běžné amatérské stratosférické balóny. Nicméně i tak je nutné balóny zhruba třikrát do roka vyměňovat. Balón je patnáct metrů široký a dvanáct metrů vysoký a zvládne pokrýt signálem plochu v okruhu kolem dvaceti kilometrů.

Balóny se vznášejí ve výšce 18 až 27 kilometrů, tedy dostatečně vysoko nad letovými hladinami dopravních letadel. V takové výšce se musejí vypořádat s atmosférickými proudy o rychlosti 5 až 20 km/h, nicméně právě těchto přírodních vlivů lze velmi efektivně využívat k řízenému pohybu balónů. Atmosférické proudy lze přesně měřit, a proto vhodnou úpravou výšky balónu v daném rozmezí, je možné jej přesunovat mezi různými proudy.

K řízení a komunikaci s balóny je nutné vybudovat taktéž síť pozemních terestrických stanic, s nimiž jsou balóny ve styku. Stanice jsou od sebe vzdáleny sto kilometrů a celá síť je tvořena tak, aby uživatelská data putovala vždy maximálně přes pět balónů.