Elon Musk vesele vypouští své satelity Starlink navzdory protestům vědců

Přinese Starlink vysokorychlostní internet i africkým černouškům?

I v našich končinách bylo možno v nedávných dnech sledovat okolo 22. hodiny SELČ „hvězdný vláček“ tvořený nově vypuštěnými satelity systému Starlink podnikatele Elona Muska. Jeho společnost SpaceX plánuje jejich prostřednictvím zajistit poskytování satelitního internetu nejprve v Severní Americe a následně i v celém zbytku světa. Hlavní ideou je pokrýt především hůře dostupné oblasti. V rámci projektu jsou družice vynášeny do výšky zhruba 300 km a později se vlastním pohonem dostanou na finálních 550 km. Předpokládá se, že letové hladiny nově vypouštěných satelitů se budou pohybovat od cca 350 km do 1 150 km v závislosti na konkrétním vysílacím pásmu jednotlivých družic. A právě v tom je problém.

Kdo tuto bitvu vyhraje? Miliardami dolarů oplývající Musk nebo fyzici?

Ohroženy jsou jak další kosmické lety s posádkou i bez ní, které budou mít díky vysokému počtu satelitů na oběžné dráze ztížen start, ale i výzkum vesmíru vyžadující dokonale čistou oblohu bez světleného znečištění. Právě to budou satelity produkovat. Na princetonské univerzitě již s cílem zamezit Muskovi ve vypouštění dalších satelitů vznikla petice, kterou podpořila řada význačných astrofyziků. Je skutečně potřeba dostat Internet tam, kde dnes ještě není? A není za tímto projektem schováno něco jiného, například touha sledovat kohokoliv a kdekoliv?

Starlink jako zdroj financování cesty na Mars

SpaceX ale nedělá mrtvého brouka a snaží se na protesty z vědecké komunity reagovat. Jedním z gest jsou pokusy o snížení odrazivosti satelitů speciálními nátěry, které Musk v současné době testuje. Tím ale vstřícnost ze strany SpaceX končí. Ostatní problémy jsou bagatelizovány a označovány a méně vážné, než se na první pohled zdá. I člověka nepohybujícího se ve vědecké komunitě však musí napadnout, jaké asi budou důsledky vypouštění takového množství umělých satelitů v tak krátkém čase. Podle statistik se na konci roku 2018 vyskytovalo na zemské orbitě okolo 5 000 umělých družic. Průměrný roční nárůst se bez přispění projektu Starlink pohyboval v rozmezí 300 až 500 kusů. Nyní má přibýt 12 000 nových satelitů a možná více v průběhu necelých 5 let. To je opravdu ohromné číslo, pro které za současných podmínek nemáme srovnání. Jako ospravedlnění uvádí Musk ideu, že by se peníze z projektu Starlink měly stát hlavním finančním zdrojem pro větší vesmírné projekty, například uskutečnění cesty k Marsu a jeho pozdější kolonizace. Otázkou však zůstává, zda bude možné raketu s posádkou k Marsu vůbec vypustit a zda nebude muset kličkovat mezi ohromným množstvím malých satelitů zajišťujících pro všechny pozemšťany pohodlný přístup k internetu.