MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

„To je hadrák, pane, ten nepoškrábe, ten leští,“ říká ve slavném českém filmu Vrchní, prchni hlavní hrdina v podání Josefa Abraháma na obranu svého Velorexu. Tohle vozítko můžeme ještě i dnes občas potkat na našich silnicích. A v září pokoří i nejslavnější americkou silnici vedoucí napříč celým kontinentem- Route 66.

Pětice českých nadšenců (Tomáš, Erda, Kléma a manželé Pepa a Věrka) chce celou Route 66 dlouhou 4 000 kilometrů projet za pouhé tři týdny. To znamená denně najet průměrně 200 kilometrů.

Proč? „Do Ameriky jedem i proto, abychom dokázali, že vozítka, která u nás ve druhé polovině minulého století sloužila invalidům na drobné projížďky, dokáží mnohem, mnohem více,“ říká jeden z otců velorexové expedice Tomáš Jaroň.

A Magazín bude u toho s nimi. Jejich zážitky z cesty, která začíná příští týden 4. září odletem za oceán, vám pravidelně přiblížíme na našich stránkách.

Atomoví vědci budou zírat

„V Americe máme české spojky, na začátku v Chicagu to je Glenn Bukac a na konci v Los Angeles Bobo Chudoba. V obou městech pro nás chystají velkou párty v nějaké české hospodě, sjedou se i tamní sběratelé veteránů,“ popisuje Jaroň. Ti budou pořádně koukat. Velorex nejspíš ještě nikdo z nich neviděl.

Vedle itineráře, v němž jsou zajímavé body jako Grand Canyon, Ghost City, Beverly Hills, Hollywood či poušť, chystají cestovatelé v hadraplánech i zajímavá setkání. Třeba s vědci, kteří v Los Alamos vyvíjeli atomovou bombu pro Hirošimu a Nagasaki.

„Ozval se nám pán odtud, abychom dorazili ukázat vědcům, co se v Československu konstruovalo v 60. letech minulého století,“ usmívá se Jaroň.

Abyste si nemysleli, tohle autíčko, jemuž se přezdívalo prchající stan nebo tříkolka, to dokáže pořádně rozbalit. Na své čtyři rychlosti může jet dopředu i dozadu, v jednom testu kdysi v couvání hadrák porazil i Porsche. Z kopce může dát i 116 km/h, na rovině pak okolo osmdesátky.

U nás jich už moc nejezdí, po renovaci může krásný kousek stát i několik set tisíc. Kdysi, když toto přibližovalo spatřilo světlo světa, to tak nebylo. Bylo levné a prosadilo se zejména jako vůz pro invalidy. Nemělo ale příliš snadný osud.

Velorex vymysleli bratři Stránští, v roce 1943 představili první zkušební tříkolku, jejímž základem byla jednoduchá trubková konstrukce, mechanické části pocházely z bicyklu. Tak vznikla první “ kára na ose” = OS-KAR. Jenže pak přišel „vítězný“ únor 1948 a komunisté výrobu levného vozítka pro chudé zakázali.

Bratři nakonec svůj stroj prosadili jako vozidlo pro invalidy. Coby „Motorové tříkolky pro invalidy“ jsou všechny Velorexy, jak OS-KARa přejmenovali komunisté, v technickém průkazu vedeny dodnes. Velorex přitom znamená latinsky král kol. Vyrábět se přestal v roce 1971, pozdější velorexová čtyřkolka se už proti trabantu neprosadila a Velorex zkrachoval.

Česká výprava na Route 66 je dle svých slov připravena na veškeré eventuality včetně nejrůznějších poruch. Jedou sice bez doprovodného vozidla, ale vezou si ve svých hadrácích všemožné náhradní díly. Případných oprav se nebojí, hadráky si sami staví od A do Z, takže dobře vědí, kam co patří.

„Kdybychom v Americe na nějakým dvorku našli vrak, tak s tím, co vezeme, ho bez problémů zprovozníme. Já jedu v autě sám, místo spolujezdce si vezu bednu se součástkami, Erda zas klikovou hřídel, každý má něco, máme to rozdělené,“ vypráví Tomáš Jaroň.

I když mívají plné garáže hadraplánů, pro Route 66 si postavili čtyři speciální. „Všechno prošlo generálkou, všechny mají originální provedení, jen jsme udělali lepší brzdy. Máme každý jinou barvu, zašli jsem do čalounictví a vybrali si barevnou kombinaci koženky podle svého gusta.“

Jejich Velorexy jsou zelené, modré, hnědé a červené. Pokud se Američanům budou líbit, Češi jsou ochotni jim je na místě prodat a vrátit se bez nich.

„Mám v garáži 5 pojízdných hadráků a ještě pár koster na renovaci. Nejklasičtější modely postavíme kdykoliv znovu, takže by mi to líto nebylo. A navíc bychom jejich prodejem rozšířili velorexklub i do USA,“ směje se Tomáš.

Celá expedice bude stát skoro milión. Sehnat takovou částku by bez sponzorů nešlo. Nakonec se jich sešlo docela dost. Každý poskytl něco. „Firma Fabory kompletní spojovací materiál pro všechny čtyři stroje, pražský TOBEX kompletní sady ložisek, další náhradní díly máme od HF Moto a JAWA. Peníze nám daly společnosti Bell a Guzman,“ vypočítává.