Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Top Gun / foto: Archiv

Máte na to být hrdinou?

Někteří jedinci mají to štěstí (nebo spíše prokletí?), že se narodí jako hrdinové.

Nejde tak o jejich přičinění, ale pouze o hladinu stresového hormonu kortizolu v krvi. Právě ten určí, zda se stanete hrdinou, nebo zbabělcem.

Pilot hrdina
Po většinu života se tento rozdíl nemusí projevit. Abyste zjistili, jak si vlastně stojíte, potřebujete se dostat do extrémní situace.

Jako například dnes slavný americký pilot Chesley Sullenberger, který v kritické situaci, kdy se jeho letadlo řítilo k zemi spolu s dvoustovkou pasažérů na palubě, zachoval naprosto jasnou hlavu a dokázal bezpečně přistát na řece Hudson uprostřed New Yorku.

Jiný by dost možná spadl do hustě obydlené oblasti. Takový kousek už je možné nazývat hrdinstvím.

„Existují jedinci, kteří ve chvílích extrémního stresu a vypětí mají unikátní hladinu kortizolu,“ tvrdí vědec Deane Aikins. „Jejich hladina zkrátka nestoupá tak strmě. Zatímco většina sedí v křesle letadla a hrůzou řve, pilot si dokáže zachovat chladné uvažování, protože tolik stresu necítí.“

Perfektní voják?
Závěry výzkumu profesora Aikinse, který provedl na vojácích, ho vedly ke zformulování závěru, že někteří lidé se zkrátka hrdiny narodí. Jiní se jimi stát nemohou, protože na to zkrátka nemají biologické zázemí.

„Určití lidé se pod tlakem chovají chladně a dokáží obrovské věci,“ říká Aikins. Tyto poznatky upoutaly armádní velitele. Jednak je možné podle hladiny kortizolu zjistit, kdo se jak bude chovat, jednak by teoreticky mělo být možné namíchat jakýsi koktejl, který by vytvořil perfektního vojáka, tedy s nebývalou odvahou a chladným uvažováním.

Na druhou stranu, strach, který hrdina necítí, je pro lidi určitým regulátorem, který jim zabraňuje pouštět se do sebevražedných misí. Proto je potřeba s tímto materiálem zacházet maximálně citlivě.

Diskuze k článku:

Captcha

Počet příspěvků v diskusi: 83