Co jste nevěděli o internetu

Dnes internet používá přinejmenším jeden a půl miliardy lidí na celém světě a potenciál růstu je stále enormní. Internet bereme jako daný, ovšem stále ho tvoří také nejrůznější procesy, které není radno opomíjet.

Kdo kontroluje internet?
Oficiální odpovědí je: nikdo. Ale pokud bychom použili příměr o rovných a rovnějších, tak tím rovnějším budou – jak jinak – Spojené státy americké.

Není snadné to definovat. Internet tvoří skupina protokolů, jejichž prostřednictvím počítače komunikují a označují servery a kabely. Většina z nich je v soukromých rukou. Nicméně v otázce vlivu má největší moc organizace Internet Corporations of Assigned Names and Numbers.

Ta je oficiálně zcela nezávislá a nezisková. Jejím úkolem je přitom hrát hlavní roli v regulaci a koordinaci internetu. Deleguje také pravomoci na jiné organizace v různých zemích. Čína, Rusko a Evropa už s tímto stavem vyjádřily nespokojenost, jelikož se domnívají, že moc kontrolovat internet mají právě USA.

Může internet začít myslet?
Velkou otázkou, která mnohé fascinuje a jiné trápí, je to, zda si internet může začít uvědomovat sám sebe, respektive začít přemýšlet. Vědci se domnívají, že pokud zahrajeme naše karty dobře nebo naopak špatně – záleží na perspektivě pohledu –, pak to možné je. Internet se totiž do značné míry chová jako mozek.

Dokáže uchovat, zpracovat, vyvolat i přenést informaci a funguje více méně jako mysl. A pokud si osvojíme myšlenku, že vědomí je jen komplexem dobře zapojených mechanismů, vyjde nám z toho, že internet se skutečně může „osamostatnit“.

Je pouze jeden internet?
V současnosti je skutečně pouze internet signifikantně rozsáhlou a globalizovanou sítí. Tvoří ji ovšem skupiny odlišných počítačů, například univerzitních, podnikových apod., jež jsou spojeny protokolem TCP/IP. Existují i sítě spojené jinými protokoly. Využívají jich například telefonní společnosti nebo armády.

Vyloučeno ale není ani to, že se začne budovat skutečná konkurence internetu. Když se podíváte nazpět, zjistíte, že internet a jeho masové použití je velmi mladou záležitostí. Teprve za několik let by se mohly začít objevovat snahy tomuto monopolu konkurovat. Kdyby se do něčeho takového pustila například Čína s Ruskem, mělo by to i velkou šanci na úspěch.

Jak je internet velký?
Ačkoliv je zdánlivě neměřitelný, velikost internetu se dá zjistit pomocí několika parametrů. Například v roce 2005 Google odhadoval, že se na síti nachází 5 milionů terabajtů dat. Dnes už by to mohlo být více jak dvojnásobek.

V roce 2008 byl zase s velkou pompou spouštěn vyhledávač Cuil, který se označoval za největší svého druhu a chlubil se 120 miliardami indexovaných stránek. Rychle ho ale přebil Google, který prohlásil, že má v systému tři triliony stránek. Trochu překvapivě někteří odborníci tvrdí, že na internetu může být stonásobně více obsahu, než jsou Google nebo Cuil schopni zaindexovat.

Dá se internet shodit?
Takřka určitě nikoliv. Prakticky vše, co se týká internetu, je v soukromých rukou. Vlády jednotlivých zemí – a to ještě jen velmi silné – by mohly teoreticky dosáhnout zablokování internetových providerů. Lidé by ale stále měli mít možnost přijímat data přes satelity a linky, které nepodléhají vládě. A těžko si představit, že by vlády dokázaly koordinovat vypnutí internetu na celosvětovém základě.