Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Ilustrační foto / foto: shutterstock

Bláznivé teorie o vesmíru, které jsou pravdivé

Věda postupuje neustále kupředu a odhaluje nová tajemství všeho, co se týká života i prostředí, ve kterém lidé pobývají.

Pořád existuje ohromné množství neprozkoumaných jevů, které mají nejrůznější, mnohdy šílená vysvětlení. Že ale mohou být pravdivá, dokazují následující teorie, které byly před určitým časem rovněž považovány za bláznivé, ale nakonec se ukázalo, že mají k pravdě nejblíže ze všech.

Kulatá Země
Asi nikdo by se dnes neodvažoval zpochybňovat, že je Země kulatá. Nebylo tomu ale tak vždy. Zastánci kulaté Země byli považováni za snílky a seriózní vědci se s nimi nebavili. Vždyť, jak by mohla být Země kulatá, když na ní žijeme jako na rovné placce? S myšlenkou kulaté Země přišel už Pythagoras, opravdu prosazovat se ale začala až v období renesance.

Teorie velkého třesku
Pro mnohé byla teorie velkého třesku kdysi příliš jednoduchá a přímočará na to, aby ji přijali za svou. Přesto je dnes obecně uznávaná jako mechanismus vzniku vesmíru. Jde tu o expandující tělesa, která v jeden moment byla už tak blízko, že se musela srazit. Na druhou stranu, je tu i dost odpůrců této teorie. Kdo ví, možná se jim podaří prokázat něco jiného.

Heliocentrický systém
Svého času bylo opravdu kontroverzní a nebezpečné tvrdit, že Země obíhá Slunce a ne naopak, jak to hlásala především církev. Mikoláš Kopernik a Galileo Galilei se ale zastavit nedali a podali jasné důkazy o heliocentrické soustavě. Ještě chvíli trvalo, než byla tato teorie, která se dnes už vlastně ani nezdá být teorií, přijata. Ale stalo se. Zmínění dva astronomové byli však označeni za kacíře.

Černé díry
Představte si, že v dobách vědeckého temna uslyšíte teorii o černých dírách. Tedy o tak hustých objektech ve vesmíru, s tak silou gravitací, že z nich nic neunikne – ani světlo. Lze si to jen těžko představit a ještě hůře přijmout za své. První zmínky se objevily v roce 1783, ale černé díry potvrdily až složité matematické propočty v našem století.

Vesmír se mění
Až do šestnáctého století si lidé mysleli, že vesmír zůstává beze změny. V roce 1572 se ale na obloze zjevilo nové, jasně viditelné těleso. Všichni spekulovali, co se to asi stalo. Až Tycho de Brahe prohlásil, že jde o novou hvězdu. Později se ukázalo, že to byla supernova.

Diskuze k článku:

Captcha

Počet příspěvků v diskusi: 109