Co nejhoršího mohou muži udělat, když chtějí vypadat hezky

Zatímco ženy vsází na to, že budou těmi největšími krasotinkami, muži by si měli zachovat určité atributy dané jejich přirozením a nezacházet v touze po kráse příliš daleko.

Bohužel, historici by vám potvrdili, že už hodně dávno se právě muži snažili vypadat tak, jak si mysleli, že se od nich očekává. Často to ale bylo úplně naopak. Byli to právě staří Římané, kteří vymysleli bulimii. Mezi jednotlivými chody zvraceli, jelikož se báli tloušťky jako čert kříže. O pár staletí později, když se tělnatost dostala do módy, do sebe zase zámožní mužové cpali všechno možné, aby mohli vystavit svůj nadutý pupek světu.

Co ale mohou moderní muži udělat tak strašného ve slepé touze vypadat nádherně? Tady je několik katastrofických cest, jimiž se v minulosti vydali.

Běloba olovná
Pravděpodobně ani nevíte, co to taková běloba olovná je. Proč také, když se obvykle používala na barvení lodí. Jenže za časů královny Alžběty ve Velké Británii (a tím pádem i na řadě dalších evropských dvorů) šlo o módní doplněk. Co na tom, že se jedná o poměrně silný jed. Tenkrát frčela běloskvoucí kůže. Vysoce postavení lidé si bělobu mazaly na obličeje raději, než aby vypadali jako lůza, která strávila pět minut na sluníčku. A ano, hojně ji využívali také muži.

Mutagenní barvy na vlasy
Barvy na vlasy se dostaly do módy v posledních několika desítkách let. A ty dřívější byly nesrovnatelným svinstvem v porovnání s tím, co si na hlavu patláme dnes. Obsahovaly mutageny a karcinogenní látky. Přitom co je špatného na muži se šedivějícími vlasy? Má si je snad i takový barvit? Nehledě na nejrůznější křiklavé barvy, které si na hlavy lijí mladí. I dnes má člověk, který používá barvu na vlasy, pětkrát větší šanci, že dostane rakovinu, než ten, kdo se smířil s tím, co mu příroda nadělila.

Olovnaté hřebeny
Římané byli už v těch dávných dobách velmi vzdělaní, ale také zdegenerovaní. Ačkoliv rozuměli poměrně dobře lidské anatomii a věděli, co je pro tělo dobré a co špatné, přesto se mnohdy nechovali racionálně. A opět tu jde o vlasy, které si římští mužové zkrášlovali řadou způsobů. Když si do nich zrovna necpali popel a mrtvé červy, používali olovnaté hřebeny namočené v octu. Šediny tak zahlazovali velmi účinným jedem.

Solimanova voda
Tato „kosmetická pomůcka“ se prosadila rovněž za časů královny Alžběty. S kosmetikou ale neměla mnoho společného, jelikož nezkrášlovala, ale rovnou rozežírala obličej. Těžko říct, proč jí tehdy muži, v touze zbavit se bradavic a nejrůznějších znamének, používali. Je pravdou, že Solimanova voda tyto nedokolanosti vyzmizíkovala. Spolu s nimi ale i kus obličeje. Přinejmenším zanechávala strašlivé jizvy, na něž si moudří mužové patlali ještě více tohoto jedu, aby se jich zbavili. Jak dopadli? Stala se z nich chodící monstra.

Černidlo
Podívejte se na obrázky antických Egypťanů. Šance, že tu uvidíte osoby s temným makeupem očí, jsou takřka stoprocentní. Ne nadarmo. Černidlo neboli antimonový prášek tenkrát nosil v Egyptě skutečně každý. Bohužel, černidlo v sobě má minerál zvaný leštěnec olověný, a ani ten svou jedovatostí lidem zrovna neprospíval. Antimonový prášek se používá ještě dnes na některých místech Afriky, jižní Asie a středního východu.