Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Ilustrační foto / foto: Shutterstock

Malby zhotovené pod vlivem LSD

Jak by tvořili zdrogovaní umělci?

S drogou LSD neexperimetovali jen hippies. Je známo, že tato látka a její účinky na nervový systém velice zajímala i vládu Spojených států a armáda s ní podnikla od padesátých do sedmdesátých let sérií pokusů. V sedmdesátých letech ji zkoumala i Československá armáda.

My vám přinášíme výsledky pokusu, který v padesátých letech provedli Američané. Malíři (jehož jméno není z pochopitelných důvodů zveřejněno) byla podána jedna dávka LSD 25. K dispozici měl tužky, pera a tempery a hodně papíru. Jeho modelem byl lékař, který jej sledoval.

První malba po 20ti minutách.
Lékař píše: Pacient začíná kreslit. Subjekt experimentu prohlašuje: „Cítím se normálně a nepociťuji žádné účinky drogy.“

magazin.cz



85 minut o podání první dávky a 20 po podání druhé.
Pacient se zdá euforický. Říká: „Vidím vše čistě, tak čistě... Mám malý problém s udržením tužky. Zdá se, že to začíná působit.“

magazin.cz

2 hodiny 30 minut po první dávce
Pacient je velice soustředěný na malování. „Obrysy se zdají normální, ale velmi ostré – vše mění barvu. Moje ruka musí sledovat silné obrysy linií...Cítím, jak je mé vědomí umístěno v té části těla, která je aktivní – v mé ruce, v mém obočí, v jazyku.“

magazin.cz

2 hodiny 32 minut po první dávce
Pacient jako by byl posedlý svým blokem papíru. „Zkouším další kresbu. Hlavní rysy modelu jsou normální, ale na té mé kresbě nikoli. Obrysy mé ruky jsou nějak divné. Není to moc dobrá kresba, že ne? Vzdávám to, zkusím to znova.“

magazin.cz

2 hodiny 35 minut po první dávce
Pacient se rychle pouští do další kresby. „Nakreslím to jedním tahem...bez zastávky...jedna linie, žádná přestávka!“ Po dokončení kresby se pacient začal smát, vyvolalo to něco na podlaze.

magazin.cz

2 hodiny 45 minut po první dávce
Pacient se snaží šplhat na stůl a je úplně rozrušený – na podněty, že by měl něco namalovat, reaguje pomalu. Do značné míry není schopen mluvit. „Já jsem... všechno je... se mění... volají... váš obličej... protkaný... kdo je...“
Pacient si potichu mumlá, zní to jako „Díky paměti.“. Vyměnil tužku za tempery.

magazin.cz

4 hodiny 25 minut po první dávce
Pacient si lehl na lůžko, kde strávil přibližně dvě hodiny. Vrátil se ke stolu, po rychlé úvaze začal pracovat s tužkou a vodovkami. „Tohle bude nejlepší kresba. Jako ta první, jen lepší. Nesoustředím se, ztrácím kontrolu pohybu. Ale já nechci, nechci, protože vím... Já vím.“ To několikrát opakoval.

magazin.cz

5 hodin 45 minut po první dávce
Pacient chodí po místnosti, zajímá se o její uspořádání. Před hodinou a půl si sedl a začal znovu malovat. Zdá se, že drogy přestávají účinkovat. „Cítím znovu kolena. Myslím, že to odchází. Tohle je opravdu dobrá kresba – ta tužka se nějak špatně drží.“ (Držel pastel.)

magazin.cz

8 hodin po první dávce
Pacient si sedl na postel. Informuje, že droga přestává působit, až na občasné deformace obličeje. Požádali jsme ho o závěrečnou kresbu. Uposlechl jen s malým nadšením. „Nevím, co bych řekl o poslední kresbě. Je špatná a nezajímavá. Chci jít domů.“


magazin.cz

Diskuze k článku:

Captcha

Počet příspěvků v diskusi: 38