Také první prezident Masaryk měl svou utajovanou lásku, která skončila nešťastně

Málokdo ví, že první československý prezident udržoval několik let velice intimní vztah s moravskou básnířkou, publicistkou a političkou Oldrou Sedlmayerovou. Ze strany Masaryka se však nejednalo o mimomanželský poměr, k půvabné Oldře zahořel láskou až pět let po smrti své milované ženy Charlotty Garrigue. Oldra naopak vdaná byla, avšak její manželství s přednostou stanice nebylo šťastné.

Aktivní emancipovaná žena

Oldra Sedlmayerová neměla příliš šťastné dětství. Vyrůstala u svého otčíma, který prý rodinu tyranizoval, a ani na vzdělání jí neposkytl potřebné prostředky. Místo studování se proto Oldra musela spokojit s místem poštovní aspirantky ve Žďáru nad Sázavou, kde se také seznámila se svým budoucím manželem Janem Sedlmayerem. Po roce se mladým manželům narodil jediný syn Oldřich, avšak pro rozdílnost povah a názorů se mezi sebou brzy odcizili. Oldra veškerý svůj čas a energii věnovala společenským a kulturním činnostem. Byla členkou ochotnického spolku, propagovala volební právo žen, podílela se na založení organizace realistické strany. Díky své politické angažovanosti se stala obecní zastupitelkou v obci Tetčice. V jejím hlavním zájmu však stála Ženská národní rada, která si kladla za cíl zrovnoprávnění žen ve všech oblastech. Kromě toho všeho se také aktivně věnovala psaní básní, povídek a pohádek, ačkoliv její literární tvorba příliš úspěchu nezaznamenala.

Náhodné setkání bez ruky políbení

Oldra se s Masarykem osobně setkala v roce 1928 během jeho pobytu na jižní Moravě, když neplánovaně zavítal při jedné ze svých cest do Rosic u Brna. Masaryk si ji pamatoval ještě jako mladou dámu z doby před první světovou válkou, jelikož se v Přibyslavi aktivně zapojovala k jeho realistické straně. Nadšená Oldra mu předala květiny a shýbla se k políbení jeho ruky, takové gesto však Masarykovi přišlo jako středověký přežitek naprosto nevhodný do demokratických poměrů. Rukou proto razantně ucukl a vydal se na zpáteční cestu. Zmatená Oldra však nelenila a napsala Masarykovi omluvný dopis, který odstartoval jejich korespondenci. Prezident na psaní překvapivě reagoval pozváním do Lán, které se hned napoprvé protáhlo na tři dny.

Osudová přitažlivost

Oldra Masarykovo pozvání přijala a jak vyplývá z jejich milostné korespondence, ihned po příjezdu k nim došlo k intenzivnímu milostnému vzplanutí, které vyústilo v několikaletý vztah. Sám Masaryk jejich první intimnosti přirovnává k nebývalé slasti a nespoutanému milování, když ve svých vzpomínkách píše: „Byli jsme jak mladí zajíci – já jsem se nerozmýšlel – hned!" Silný citový a vášnivý vztah se však nesetkal s nadšenou reakcí okolí, zvláště pak Masarykova dcera Alice zbrojila proti otcově „konkubíně" ve velkém stylu a prosadila si dokonce zákaz jejího vstupu do Masarykovy domácnosti. Místem jejich schůzek se proto stal luxusní hotel Esplanade, případně byt jedné z Oldřiných přítelkyň.

Nešťastný a osamělý Oldřin konec

Nutno dodat, že Oldra nebyla jen Masarykovou milenkou a blízkou přítelkyní, snažila se mu také aktivně pomáhat v jeho pracovních činnostech. Například mu upravovala články vycházející v novinách a stylizovala je tak, aby nebylo poznat, že jejich autorem je samotný prezident. Kdo ví, jak by jejich příběh pokračoval, kdyby Masaryka nepostihla na jaře 1934 mrtvice, která ho na dlouho vyřadila z běžného života. Ač byla Oldra vytrvalá a nadále mu psala, dostávalo se jí jen vzkazů od Masarykova osobního tajemníka. Ten jí sděloval, že Masaryk dopisy četl a děkuje za ně. Podzim jejího života poznamenala finanční tíseň a také sebevražda jejího jediného syna Oldřicha. Zemřela v bídě a v osamění během léčebného pobytu v Poděbradech ve věku 69 let.