MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Trendem dnešní doby je odsouvání založení rodiny někdy po třicítce. Vzácností nejsou ani rodičky čtyřicetileté. O tatíncích atakujících sedmdesátku ani nemluvě. Důvodů pro odkládané rodičovství je celá řada. Od obligátního “něco si napřed užít,” nebo “ještě se na to necítíme,” přes kariérní postup, až po snahu udržet si práci. Na atraktivní pozice se stojí fronty, a ne všichni zaměstnavatelé budou trpělivě čekat, než se novopečená maminka vrátí z mateřské.

“Lepší pozdě, než nikdy,” platí samozřejmě i o dětech. Lékaři varují před možností nebezpečného porodu, nebo hrozí zvýšenou pravděpodobností genetických vad. V realitě se takové prognózy naštěstí většinou nepotvrzují. Svůj podíl na tom má zřejmě fakt, že se takové děti rodí opravdu z lásky, do pohodlí zařízených a finančně zabezpečených domovů.  

V kontrastu s takovými ideálními podmínkami je tu velké procento vztahů, které pro založení rodiny vůbec ideální nejsou. Vztahy nevyrovnané, přechozené, unavené, kde jeden, případně oba dítě nechtějí, a hovoru na toto téma se vyhýbají. Bezbranný tvoreček přicházející na svět v očekávání samých hezkých věcí, má nečekaný úkol: zachránit skřípající vztah, nebo ho aspoň pojistit. Přestože taková pojistka je stejně riziková jako dům u řeky, občas to vyjde. Je mnoho případů, kdy nově narozené dítě pomohlo vztah ozdravit a zachránit. Devět z deseti psychologů sice doporučuje pokusit se vztah napřed restartovat, a teprve poté se pokusit počít dítě. Teorie je hezká věc, jenže skutečný život se odehrává venku, nikoli ve vypolstrovaných ordinacích. 

Při všech těch úvahách o záchraně nebo krachu však nesmíme zapomínat, že dítě není věc. Není ani žádným nástrojem, je to živá bytost.  Ať už se narodí do jakéhokoli vztahu, dokáže náš život obohatit, ukázat, že každodenní svět není ani šedý, ani ztracený. Pokud to dítěti dovolíme, vrátí nás do našeho dětství, bez ohledu na to, jak to mezi sebou máme.