Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Ptakopysk / foto: shutterstock

Podivný tvor, na kterém se příroda vyřádila

Na Zemi žije nespočet druhů zvířat, ale ptakopyskové patří rozhodně mezi nejpodivnější živočichy vůbec.

Příroda se na nich vyřádila a předvedla svůj smysl pro humor. Tělo podobné ocasu, plochý ocas a kachní zobák, to jsou oni.

Jaký je původ ptakopysků

Ptakopysk podivný (Ornithorhynchus anatinus) je poprvé vědecky popsán v roce 1799 Georgem Shawem z Britského muzea, ale nepřestává vědce fascinovat dodnes. Ptakopysk má totiž geny plazů, ptáků a savců, ale geny imunitního systému si vyvinul sám. Australská legenda praví, že první ptakopysk vznikl spářením kachny se samcem ondatry. Jejich potomek zdědil po matce kachní zobák a blanité nohy a po otci pak měkkou sametovou lesklou srst. Nohy ptakopyskovi trčí do stran, takže se na souši pohybuje nemotorně jako plaz. Ovšem ve vodě je velice čilý díky plovacím blánám, které nemá mezi prsty jako většina živočichů, ale jsou pod nimi na dlaních.

Ptakopysk ve vodě

Zajímavosti o ptakopyskovi

Ptakopysk využívá svůj ocas nejen jako kormidlo při plavání, ale i jako zásobárnu až poloviny tělesného tuku, který potřebuje k přežití zimy. Jeho ocas je dlouhý až 15 cm, přičemž tělo má délku maximálně 40 cm. Přestože zobák ptakopyska vypadá jako kachní, uvnitř se výrazně liší. Je velice pružný, obsahuje hmatové buňky a umožňuje mu i tzv. vidět zobákem. Dospělí ptakopyskové na rozdíl od mláďat nemají zuby, ale pouze kostěné plošky, kterými si rozmělňují potravu, které zkonzumují denně až třetinu své váhy!

Ptakopysk

Málo viděný živočich

Ptakopysk v přírodě žije až 16 let, ovšem v zajetí se dožívá pouze 6 let a příliš se mu tam nedaří. Je tedy chován v zajetí výhradně v australských zoologických zahradách. V přírodě je velmi plachý, takže ho lidé spatří opravdu zřídka. Ptakopyskové sice snáší vejce, ale svá mláďata kojí. Mateřské mléko však kvůli nepřítomnosti mléčné bradavky vylučují přímo kůží z tzv. mléčných políček na břiše. Další bizarností je to, že ptakopyskové jsou vybaveni jedovými žlázami, které mají pouze samci na vnitřní straně zadních nohou nad patním kloubem. Ovšem o jeho účelu se stále vedou diskuze a zůstává neobjasněný.

 

Zdroje:

Časopis Epocha 13/2011

https://plus.rozhlas.cz/co-je-ptakopysk-zac-vedci-precetli-96-procent-jeho-genomu-a-vi-co-ma-spolecneho-8409254

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ptakopysk_podivn%C3%BD

Podivný tvor, na kterém se příroda vyřádila

V diskuzi není dosud žádný příspěvek. Napiš ten první!