Domácnost každého z nás má představovat prostor, ve kterém se cítíme bezpečně a příjemně. Má být naší oázou klidu a pohody, místem, kde jsme svými pány a kam nepouštíme bez ohlášení nikoho nezvaného.
Z laskavé babičky příšerná fúrie
Zvláštní kapitolou jsou pak tchyně, které zvláště po narození prvního potomka cítí potřebu se zapojovat do chodu i řízení jak domácnosti, tak do výchovy právě narozeného vnoučete. Někdo má to štěstí, že se svojí tchyní vychází skvěle a její návštěvy bere jako vítané zpestření, oceňuje její užitečné rady i pomocnou ruku. Někdo si však raději řeší vše po svém a není mu příjemné, když se partnerova matka snaží přebrat otěže v řízení domácnosti i výchově dětí a když zkrátka strká nos tam, kam nemá.
Snaha o kompromis
V takovém případě lze situaci vyřešit vážným rozhovorem, který by však měl vést vlastní syn, nikoliv snacha dotyčné tchyně. Aktivní babička by měla pochopit, že mladým její neustálá přítomnost není příjemná a že její zaručené rady působí, jako by její snacha byla neschopná a neuměla si bez ní sama poradit. Na druhou stranu by bylo dobré ji ujistit, že se s ní po domluvě podle možností rádi setkáte, ač to vždy nemusí být u vás doma. Zkrátka je třeba nastavit si určitá pravidla, která budou obě strany respektovat.
Když domluvy nepomohou
Pokud je však vaše tchyně méně chápavá nebo zkrátka natolik dominantní a sebestředná osobnost, že není schopná ani ochotná respektovat vaše požadavky, pak nastává problém. Jedna novopečená maminka se v takovém případě byla nucena uchýlit k radikálnímu řešení poté, co si její tchyně po narození vnoučete zvykla chodit do jejího domu každý den bez předchozího ohlášení. Mladé mamince nebyla každodenní přítomnost tchyně po chuti, zvláště pak, když musela neustále poslouchat její rady a nevhodné komentáře k výchově dítěte i k úklidu domácnosti. Jak sama říká: „Neustále se nacházím pod jejím dohledem a pod palbou kritických komentářů typu, že jestliže nemám doma vysavač, stačí říct a ona mi ráda zapůjčí svůj."
Radikální krok
Jednoho dne už toho měla mladá maminka opravdu po krk, a tak se rozhodla předstírat, že jednoduše není doma. „Minulý týden jsem měla opravdu těžký den a byla jsem unavená, protože jsme musela k malému opakovaně vstávat. Když jsem se podívala z okna a uviděla svoji tchyni procházet hlavní brankou, upřímně se mi chtělo brečet. A tak jsem si jen sedla na podlahu a ignorovala její zvonění, dokud neodešla. Pyšná na sebe nejsem, ale bylo to v tu chvíli nejlepší řešení pro vzájemný klid. Jak však budu řešit situaci do budoucna, netuším. Můj manžel mé pocity sice chápe, ale s mým řešením nesouhlasí a považuje je za dětinské a nevhodné."
Jak tedy z takové situace vybruslit ke spokojenosti všem? Poradíte mladé zoufalé mamince?
Zdroj:
Když tchyně častými návštěvami nerespektuje vaše soukromí
Nemáš ještě účet? Zaregistruj se! | Nepamatuješ si heslo?
V diskuzi není dosud žádný příspěvek. Napiš ten první!