Když v únoru Rusko vtrhlo na Ukrajinu, málokdo čekal průběh, který následoval. Zpočátku všichni prorokovali rychlé zhroucení Ruské federace a následný pád Vladimíra Putina a to zejména proto, že celý tzv. Západ sebral Ruské federaci peněžní prostředky kde to jen šlo. Například Evropská centrální banka a Americká centrální banka takzvaně „zmrazili“ asi 320 miliard dolarů, které Ruská federace do těchto bank vložila a pravděpodobně již nikdy neuvidí. Jednalo se asi o polovinu peněz, které Ruská federace měla v zahraničí uložené. Sankce vůči Ruské federaci i vůči občanům Ruské federace byly obrovské a nedomyšlené (nebo naopak kýmsi velmi promyšlené). Jak se lze dívat na zabavení fotbalového klubu Chelsea patřící ruskému oligarchovi Abramovičovi? Bez soudu, prostým výnosem zkonfiskuje stát jediné fyzické osobě majetek za devět miliard dolarů, přestože Abramovič roky žije v Londýně a platí zde daně. Bude nyní tento pán Anglii milovat a žít zde dál nebo se odstěhuje a bude pracovat pro nějaký jiný stát? Zkušenosti jistě má a do penze se viditelně nechystá.
Západní útok na Rusko vedený zejména penězi pokračoval. Protože na dolar jsou navázány platební systémy s celosvětovou působností, odstavil Západ Rusko od těchto systémů. V tu chvíli Západ hlásil do světa, že „konec Ruska nastane na konci května 2022“. To bylo datum, kdy se očekávalo, že Rusko nesplatí splátku svého zahraničního dluhu a tuto splátku si napáruje na „zmrazené“ peníze. Následoval krátký pokles hodnoty ruského rublu. K překvapení Západu však Rusko splátku uhradilo, i když v rublech, protože Západ uvalil „sankce“ (tedy zakázal) obchodování ruských bank v dolarech a eurech. Západ se také přepočítal co se týče podpory „nezápadních“ zemí. Ani většina Asie, ani Afrika, ani jižní Amerika většinu sankcí proti Rusku nepodpořila. Rusko zareagovalo překotným rozvojem vlastních platebních systémů a jejich integrace s ostatními nezápadními platebními systémy. Výsledem je obrovský vzestup obchodování v národních měnách a pomalý ústup dolaru z celosvětového obchodování. Protože Rusko nařídilo Západu platit za ropu a plyn v rublech (a poprvé za několik desetiletí se naučilo tok ropy a plyn na chvíli přerušit), celkovým výsledkem bylo velké posílení rublu proti dolaru – takto vysoko rubl nebyl dlouhá léta.
Výsledkem všech těchto procesů je postupný pád americké burzy. Hlavní burzovní akcie (indexy) klesají již od února a společnosti obchodované na americké burze ztratily za letošní rok v průměru asi čtvrtinu svých hodnot, u technologických společností ještě mnohem více (takový Facebook ztratil letos dokonce šedesát procent své hodnoty). Srovnatelný pád byl od roku 1990 pouze dvakrát: poprvé, když v roce 2008 zkrachovala americká banka Lehman Brothers a zahájila celosvětovou krizi peněz uložených v hypotečních derivátech a podruhé v roce 2020 v souvislosti se začátkem kampaně COVID-19. A protože všechny burzy a měny tzv. Západu jsou na americký dolar a americkou burzu navázány, nastal i velký pokles všech těchto burz.
Ve světle těchto celosvětových událostí se jeví boje na Ukrajině téměř jako soubor málo významných kulis. Na Západě pomalu nastává panika: Nepodaří-li se Putina svrhnout, Rusko Západ již poslouchat nebude a nebude ani poskytovat Západu své suroviny za ceny diktované Západem. Západ nebude vyrábět tak levně jako dosud a celý svět nebude obchodovat v dolarech a eurech. Čína i zbytek Asie (kromě Japonska) navíc ruské levné energie má. Nastane odliv peněz, který dříve směřoval do amerických a evropských dluhopisů a ostatních finančních derivátů, díky nimž si Evropa i USA žily do značné míry „na dluh“. Navíc signál, který USA a Evropa vyslala do zbytku světa, vůbec nebyl dobrý: „pokud budete dělat to, co se nám nebude líbit, klidně porušíme všechny podepsané smlouvy a peníze vám „zmrazíme“. Která země by si za této situace chtěla své peníze uložit v USA nebo v Evropě?
Kromě problému s burzou a s penězi obecně zde máme ovšem i problém se západními zbraňovými systémy jako takovými. Od února Rusko kontroluje ukrajinský vzdušný prostor. Jakmile se na ukrajinském nebi něco objeví, obvykle to ruská armáda rychle sestřelí. Co to znamená, každý voják ví. To nezmění ani fakt, že občas nějakou raketu HIMARS Rusové nezachytí a raketa zasáhne území Ruskem kontrolované. O úspěších dronů Bayraktar nasazených Ukrajinou se díky ukrajinsko-západnímu zpravodajství zpočátku války dozvěděl téměř každý, Ukrajinci si dokonce složili písničku oslavující tento dron. Zanedlouho se jej ovšem Rusové naučili sestřelovat (o tom už Ukrajina i Západ nepsali nic) a následně jej Turci přestali na Ukrajinu dodávat. Ještě později jednal Putin s Erdoganem mimo jiné o Bayraktarech. Proč asi? Zajímavé jsou také například zprávy o tom, že Izrael zablokoval dodávku některých zbraňových systémů na Ukrajinu. Je otázkou, jestli by Izrael byl schopen tyto zbraně prodávat do celého světa, pokud by se na Ukrajině ukázalo, že je Rusové umí sestřelit. Celé to skoro vypadá na to, že Ukrajina se proměnila v obrovskou střelnici, kde všichni dodavatelé zbraní zkouší, kdo je silnější. Nyní je pravděpodobné, že dlouhá válka je pro Rusko nakonec výhodná. Mimo jiné, nepochybně posílí v dodávkách zbraňových systémů tam, kde dříve byly dominantní USA a Evropa.
Západ sice sebral Rusku prakticky všechno, co na Západě Rusko mělo, Rusko ovšem zareagovalo konfiskacemi (a v některých případech kupodivu i "legálním zakoupením u majitelů") společností, které Západ v Rusku provozoval. O převzetí a přejmenování sítě McDonalds v Rusku se psalo hodně, bohužel však nikoliv v tom kontextu, že projekt je úspěšný a Západ tímto přišel o každoroční dividendu: obrovskou sumu peněz, která stále tekla na Západ. Zatímco západní média chrlila zprávy o tom, že automobily Lada se vyrábí bez ABS Bosch, Rusko navazovalo nové obchodní vazby zejména s Čínou. Media na Západě bohužel již nenapsala, že automobily Lada se krátce po odmítnutí dodávky komponent ABS ze Západu začala vyrábět se systémy ABS z Číny. Díky tomu dochází ke zkreslování názoru obyvatel Západu na celkovou situaci na Ukrajině. Proč? Proč se díky Ukrajině ze Západní žurnalistiky ještě víc a více stává pouhá Západní propaganda?
Všichni bychom rádi věděli, co se bude dít. Ale to ví jen Bůh. S určitou pravděpodobností však budoucnost můžeme odhadovat na základě procesů, které vidíme. Skoro by se dalo říci, že to teď vypadá na souboj „na život a na smrt“ mezi USA a Ruskem. USA bojují zejména penězi, Rusko svým národním entuziasmem. Vypadá to na rychlou porážku Ruska? Media pravidelně hlásí špatný zdravotní stav prezidenta Putina. Ze záznamu jeho účasti na ceremonii u příležitosti vstupu čtyř ukrajinských oblastí do Ruské federace však není patrné jakékoliv zhoršení jeho zdraví. Čtyři gubernátoři čtyř nových částí Ruské federace při slavnostním ceremoniálu také nevypadali na to, že by je „postup ukrajinské armády u Izjumu“ příliš vzrušoval. Tedy Ukrajina pravděpodobně vojensky Rusku příliš neublíží. Rusko se bohužel ani příliš nevzrušuje tím, že plyn už do Evropy dodávat nebude, o rychlou opravu odpálených plynovodů Severní Proud se příliš nezajímá a v klidu vysílá další kosmonauty do vesmíru na rozdíl od NASA, která stále nevyladila úniky chladiva svých motorů a již dva roky odkládá start své vesmírné lodi. Evropany by ovšem mělo zajímat, že EURO kleslo oproti americkému dolaru již o dvacet procent a pravděpodobně bude klesat dál. Ještě mnohem více by však Evropu měly zajímat úvahy Volkswagenu na přesunutí výroby na jihozápad Evropy (Španělsko a Portugalsko má levný plyn z Afriky), případně mimo Evropu. Inu – díky drahému LNG plynu (stojí zhruba trojnásobek) se všechny vstupy zdraží natolik, že automobily Volkswagen budou celosvětově nekonkurenceschopné. Výroba Volkswagenu mimo Evropu však spolu se spoustou subdodavatelských firem znamená ztrátu cca. milionu pracovních míst. Vědí tohle naši politici? Vědí a jen doufají, že to nenastane tak rychle, než jim skončí mandát a oni se se svými penízky hezky uklidí někam do Karibiku?
Zdroj:
https://www.denik.cz/staty-mimo-eu/ukrajina-dobyti-izjumu.html
O co vlastně jde Putinovi na Ukrajině?
Nemáš ještě účet? Zaregistruj se! | Nepamatuješ si heslo?
Počet příspěvků v diskusi: 1