Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Vladimir Putin při návštěvě Srbska / foto: Fotosr52 / shutterstock.com

Putin se pokouší o něco, v čem neuspěl ani Stalin

Mnozí historikové poukazují na to, že činy, které dnes dělá ruský vůdce, vedou k cílům, jaké měl jeho dávný předchůdce a vůdce Sovětského svazu Josif Stalin.

Josifa Stalina po jeho vítězství v Druhé světové válce všichni obdivovali, a to platilo až do jeho smrti. Nazýván byl v té době po celém světě jako otec národů. Britský premiér Winston Churchill o něm dokonce napsal toto: „Převzal zaostalou zemi s koňskými povozy, odevzdal světovou supervelmoc s jadernými zbraněmi“. To bylo v roce 1953 po Stalinově smrti. Tou dobou byl dnešnímu prezidentu Ruska Vladimiru Putinovi jeden rok. Uplynuly tři další léta a nový vůdce SSSR Nikita Chruščov začal na svého předchůdce vytahovat špatné věci, postupně sami komunisté Stalina zavrhli. A ruku v ruce s tím ukončili i jeho projekty, které dnes Putin obnovuje. Mimo jiné se jedná o stavbu železnice u pobřeží Severního ledového oceánu, nebo most na ostrov Sachalin. Zastavili ovšem i něco o mnoho důležitějšího.

V prvé řadě si Stalin uvědomil, že nová supervelmoc USA bohatne díky používání americké měny po celém světě. Tím, že mnohé země mezi sebou obchodovaly v amerických dolarech, zajišťovaly této měně obrovskou likviditu. USA navíc získaly velmi levné úročení díky obrovskému množství americké měny ve světě. To jim poskytovalo konkurenční výhodu proti ostatním zemím, které se nikdy na tak nízká procenta úroku nemohly dostat. Samozřejmě, Spojené státy aktivně podporovaly používání dolaru, někdy dost nevybíravým způsobem. V menší míře to dělali i Britové s jejich Librou. Stalin tehdy prohlásil: „Anglosasové žijí na úkor ostatního světa, takové politice je potřeba udělat přítrž.“

Stalin má i dnes své příznivce - zdroj: shutterstock / Alexey Borodin

Nezůstal jen u slov a začal vytvářet paralelní rublový svět, Sovětská ropa se měla prodávat jen za rubly. Postupně se k tomuto projektu připojilo přes čtyřicet zemí a americkému dolaru vyvstávala konkurence. Sovětský rubl byl totiž vázaný na dolar v nevýhodném kurzu od roku 1937. Ale 28.2.1950 byla vazba na dolar zrušena a místo toho bylo zavedeno krytí zlatem v poměru 4,45 rublu za 1 gram čistého kovu. Tím dosáhl Stalin toho, že USA nemohly své dolarové přebytky v takové míře rozdělit na jiné země a tím se zbavit svých problémů. O rok později byla podepsána Moskevská dohoda, která definovala mezinárodní obchod bez použití amerického dolaru. Připojilo se k ní postupně 49 zemí, mezi nimi Čína, Jugoslávie, Indie, ale i Rakousko nebo Švédsko. Byl tu tedy předpoklad rozvoje části světa mimo vliv amerického dolaru a obrovská perspektiva i pro samotný SSSR.

Po Stalinově smrti však nastoupil Nikita Chruščov a začal projekty svého předchůdce rušit. Dohodl se s USA na prodeji sovětské ropy za dolary a rublový svět tak přestal existovat. Mnozí analytici vidí v tomto činu začátek konce SSSR. Chruščov zrušil i další Stalinovy projekty, jako byla severní železnice, nebo most na Sachalin. Proč to nový sovětský vůdce dělal a tím zadělával na budoucí problémy? To už se dnes nedozvíme.

Putina přirovnávají ke Stalinovi i proukrajinští aktivisté, i když z jiného důvodu - zdroj: shutterstock / Andryi Blokhin

A co dělá dnes Putin? Jistě si vzpomenete na dobu přibližně před jedním rokem, kdy ruský prezident sdělil, že ropa a plyn se budou obchodovat jen za rubly a kdo chce platit dolarem, ruský plyn nedostane. Nejprve to bylo v západních zemích odmítáno, ale nakonec všichni na rublový mechanismus přešli. Putin poté prohlásil, že země by spolu neměly obchodovat v dolarech, ale ve vlastních měnách. Tím se liší od Stalinova projektu rublového světa. A skutečně, země BRICS (Čína, Indie, Rusko, Brazílie, Jižní Afrika) se od dolaru už ve velké míře odstřihly, další a další země přechází na obchod mimo americkou měnu. A co víc, základní úroková sazba v USA poprvé přesáhla 5 procent, což je běžná sazba i jinde. Amerika jednoduše ztratila po mnoha desetiletích výhodu levných peněz.

Putin se dnes opírá hlavně o Čínu a Indii - zdroj: shutterstock / YashSD

Jakou má šanci Putin uspět? V porovnání se Stalinem nedisponuje tak velkou pravomocí uvnitř své země, Rusko navíc nehraje ve světě tak velkou roli, jako hrál tehdy Sovětský svaz. Nicméně doba pokročila a ekonomická síla Číny dnes nemá ve světě konkurenci, Indie také velmi posiluje. Tyto země opouštějí dolar a k nim se postupně připojují další a další. Zatímco za Stalina byly varianty dolar nebo rubl, dnes je směr k použití národních měn každé země a to je pro všechny atraktivní. Nedávno prohlásil americký republikánský politik Marco Rubio, že do pěti let svět opustí dolar v takové míře, že USA už nebudou moci nikoho přinutit ekonomickými sankcemi k prosazování amerických zájmů. Saúdská Arábie, velmi důležitý spojenec USA, bude také prodávat ropu za čínské Juany. Jsou tedy nastartovány změny ve světové politice, které možná přinesou turbulentní dobu. USA ztrácejí dobrovolné i nedobrovolné spojence a s tím i mimořádný vliv ve světě. Doufejme, že se to obejde bez velké krize, likvidační pro celé lidstvo.

 

Zdroje:

(1) Kniha Stalin, krev a sláva – autor: Svjatoslav Rybas, ISBN: 978-80-745-1438-8, 728 stran, rok vydání 2015

(2) https://moderndiplomacy.eu/2023/04/04/the-de-dollarization-of-world-economy-xi-putin-agreement-saudi-arabias-shift-to-yuan/

(3) https://telemax-spb.livejournal.com/154915.html

Putin se pokouší o něco, v čem neuspěl ani Stalin

V diskuzi není dosud žádný příspěvek. Napiš ten první!