Svíčka coby symbol chladných večerů. Jak si snadno vyrobit vlastní
Svíčka není jen pěknou dekorací v interiéru, ale svou vůní a vlastnostmi může pozitivně ovlivnit naši náladu a navodit duševní pohodu. Jak a z čeho si můžete vyrobit vlastní svíčku?
Svíčka není jen pěknou dekorací v interiéru, ale svou vůní a vlastnostmi může pozitivně ovlivnit naši náladu a navodit duševní pohodu. Jak a z čeho si můžete vyrobit vlastní svíčku?
Pokud hledáte způsob, jak děti zabavit na čerstvém vzduchu, nabízí se bugina. S tou si mohou užít dobrodružné jízdy po zahradě, ale i objevování okolí. Tato hračka nabízí nejen spoustu radosti, ale i řadu dalších výhod.
Podzimní plískanice jsou pro naše zdraví velkým rizikem. Když ale do svého jídelníčku zařadíte tyto pokrmy, máte slušnou šanci, že se vám letos chřipka i nachlazení vyhnou obloukem.
Nasládlá chuť po zkaramelizované dýni a omamná vůně koření se pro mnohé stala symbolem podzimu. A přestože se dýňové latte prodává jen dva měsíce v roce, jedná se o třetí nejprodávanější nápoj slavného řetězce vůbec.
Zatímco prvorozené děti bývají zvyklé o někoho pečovat a mít plnou kontrolu nad situací, ty, co se narodily jako nejmladší, bývají víc závislí na druhých. A ovlivňuje to i vztahy.
To, jaké jsme měli dětství, nás ovlivňuje i v dospělosti. Mimo jiné chování rodičů do jisté míry určuje naše chování ve vztazích. O tom mluví takzvaná teorie citové vazby.
Deset druhů hlavního chodu a stačí. Maximálně se obměňují přílohy. Mnoho obědů v domácnostech funguje na tomto principu, ale samozřejmě jsou i takové domácnosti, kde se vaření stejného jídla opakuje sporadicky.
Něžné doteky, ale i pusinky na tvářičky malého miminka nejsou jen projevem mateřské lásky. Jde o biologický proces, kdy se vzájemně sladí imunitní systémy maminky i jejího děťátka. A je velmi důležitý.
Snažíte se pravidelně své rodině upéct nějakou slanou či sladkou dobrotu? Pak asi přemýšlíte nad nějakým kuchyňským robotem. Právě toto zařízení sklízí v posledních letech mezi milovníky pečení značný úspěch. Jaké funkce si
Snad každý z nás by se někdy nejraději uchýlil na poklidnou samotu a zapomněl na shon a strasti života. Lidé trpící hikikomori syndromem to udělají, i když při tom neopustí zdi vlastního pokoje.