Mikroplasty zabíjí vše živé. Všichni je ale běžně konzumujeme, aniž bychom o tom věděli.

Kde se mikroplasty berou?

Obecně lze říci, že mikroplasty jsou zdrojem lidské činnosti. Studie potvrzují jako jeden z nejvýznamnějších zdrojů těchto škodlivin praní syntetických oděvů. Například z jediné fleecové mikiny se během pracího cyklu dokáže uvolnit až milion mikročásteček, které jsou následně odvedeny odpadními vodami přes čističky do řek. Dalším velice masivním zdrojem mikroplastů jsou plastové perličky využívané v kosmetických produktech. V neposlední řadě se tyto látky dostávají do přírodního prostředí také jako produkt odírání automobilových pneumatik při jízdě po jakémkoliv terénu.

Jak tyto látky ohrožují přírodu a vše živé v ní?

Studie i dopadu miniaturních plastových částic na živé organismy jsou sice ještě v plenkách. Již nyní ale víme, že se tyto částice díky svým neobvyklým tvarům dokážou zaseknout v trávicím traktu malých živočichů a v konečném důsledku u nich vést ke smrti hladem či ohrožení růstu a reprodukce. Nezanedbatelný je samozřejmě také vliv chemických látek v mikroplastech obsažených. Polyaromatické uhlovodíky, alkyfenoly, polychlorované bifenyly či obávaný bisfenol A rozhodně nejsou tím, co by vodní organismy považovaly za svoji přirozenou potravu.

A co člověk?

Ani ten z jejich přítomnosti v přírodě příliš neprosperuje. Díky tomu, že povrch plastových mikrovláken je schopen ve zvýšené míře vstřebávat škodlivé látky z okolní vody, je člověk konzumující vodní či mořské živočichy, kteří tyto látky obsahují, v mnohem vyšší míře vystaven karcinogenním a patogenním škodlivinám. Potíž však nastává už se samotným tvarem mikroplastických částic, které představují pro trávicí soustavu člověka podobnou potíž jako pro vodní živočichy. Kromě toho se tyto částice mohou podílet také na zvýšeném přenosu bakterií a způsobovat infekce trávicího traktu a průjmovitá onemocnění.