Z toho vyplývá, jak důležitá je v otázce rakoviny prsu prevence — a to jak prostřednictvím samovyšetření, tak u lékaře. Ženy nad 45 let (některé zdravotní pojišťovny zahrnují do programu ženy již od 40 let) mají jedenkrát za dva roky nárok na bezplatné mamografické vyšetření. Mladší ženy pak mohou kdykoliv za jednorázový poplatek podstoupit vyšetření ultrazvukem.
Rizikové faktory vzniku rakoviny prsu
I když přesné příčiny vzniku rakoviny prsu nejsou doposud úplně objasněné, existují určité faktory, jež mohou riziko jejího vzniku negativně ovlivnit. Kromě věku, kdy se toto riziko zvyšuje po čtyřicítce, jsou to například:
Genetická dispozice (karcinom prsu diagnostikovali vaší mamince nebo babičce...), nadměrná konzumace alkoholu, nadváha (zejména pokud se vám tuky ukládají v oblasti břicha), první menstruace se objevila již před 12. rokem, porod prvního dítěte až po třicítce, bezdětnost, pozdní menopauza (po 55. roku), dlouhodobé užívání hormonální substituční terapie v období menopauzy.
Příznaky karcinomu prsu
Svá prsa byste neměla zanedbávat v žádném věku a jednou za měsíc byste měla před zrcadlem provádět samovyšetření. Jakoukoliv neobvyklou změnu, kterou byste na prsou zpozorovala, raději konzultujte se svým praktickým lékařem nebo gynekologem. Zejména se jedná o následující projevy:
Veškeré změny tvaru či velikosti jednoho nebo obou prsů, bulky, jak v samotném prsu, tak i v podpaží, případně v okolí klíčních kostí, dlouhodobá bolest prsou bez jasného důvodu, žilkovatění nebo barevné změny na kůži, změna tvaru, vtažení či zploštění bradavky, případně výtok.
Lze rakovinu prsu léčit šetrně
Pro ženy (muži představují pouze 1 % pacientů s karcinomem prsu), kterým byla diagnostikována rakovina prsu, je mimořádně důležité vědomí, že v průběhu léčby i po ní mají šanci žít normální život bez dalších omezení či nepříjemných následků léčby. Tyto následky se mohou objevit jak bezprostředně po léčbě (takzvané časné potíže), tak i v delším časovém horizontu. Časné potíže lze poměrně jednoduše řešit úpravou životního stylu nebo medikací. Pozdní následky, například v důsledku nežádoucího ozáření srdce během radioterapie levého prsu, se mohou projevit až za delší dobu. Jedná se například o infarkt a další srdeční potíže, plicní fibrózu nebo vznik druhotných nádorů. Obavy z těchto pozdních nežádoucích účinků samozřejmě znamenají i psychickou zátěž. Je možné se jim vyhnout?
Protonová léčba coby šetrné řešení
Zmíněné nežádoucí účinky jsou spojovány zejména s radioterapií, tedy s léčbou ozařováním. Přesněji řečeno se vztahují k fotonové radioterapii, během které jsou ozářeny nejen rakovinné buňky nádoru, ale i zdravá tkáň a orgány v okolí ozařovaného místa. Řešením by mohla být protonová radioterapie. Ta používá ke zničení rakovinných buněk namísto fotonů protony, díky nimž je možné ozařovací paprsek zacílit s milimetrovou přesností přímo do nádoru. To znamená mnohem nižší riziko ozáření zdravých orgánů, a tím i nižší riziko vzniku nežádoucích účinků. Dávka záření na srdce je u protonové léčby o 99 % nižší než u klasické fotonové radioterapie.
Protony mohou léčit každého
Navzdory tomu, že se při protonové terapii využívají přístroje, patřící mezi absolutní špičku moderní technologie, je léčba rakoviny protonovým paprskem hrazená zdravotními pojišťovnami, a tudíž dostupná všem pacientkám (samozřejmě i v závislosti na doporučení lékařů). Protonová léčba probíhá ambulantně, v délce mezi 16 a 33 pracovními dny a je bezbolestná.
K tomuto článku není otevřena diskuze