MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Jak to vlastně funguje

Čich nám může zprostředkovat emoce mnohem silnější, než bychom čekali. A to z toho důvodu, že oblasti mozku, které míchají vůně se vzpomínkami a pocity, jsou velmi dobře a úzce propojeny. Je to zcela jedinečný systém. Vůně je vlastně chemická částice, která prochází přes nos a další úseky čichového ústrojí do těch částí mozku, kde se vjem zpracuje do formy, kterou je tento orgán schopen identifikovat. Příslušné buňky pak přenesou tuto informaci do amygdaly, drobné části mozku, kde se zpracovávají paměťové stopy spojené s emocemi, a do blízkého hipokampu, který je spojen s ukládáním informací do dlouhodobé paměti. Vůně jako jediné putují takto přímou cestou do emocionálních a paměťových center mozku.

Přínos pro vědu

Všechny dosud známé poznatky o čichu mohou vést také k lepšímu pochopení řady neurodegenerativních chorob včetně Alzheimerovy choroby. Experti totiž již dříve odhalili neznámou spojnici mezi čichem a některými částmi mozku, zapojenými do této nemoci. Jedním z jejích prvních projevů bývají právě poruchy čichu. Nedostatky v zapamatování, rozpoznávání a identifikaci vůní předcházejí dalším klinickým příznakům. Vědci si myslí, že lepším porozuměním mechanismu čichové paměti mohou být vyvinuty efektivně fungující testy.

Co jste o čichu nevěděli

Čichové buňky se nacházejí na stropu nosní dutin, přilehlých úsecích nosní přepážky a boční stěny. Velikost této plochy je zhruba 4 až 6 cm2. Úplná ztráta čichu se označuje jako anosmie a jedná se o nepříjemný zdravotní handicap, který se vyznačuje ztrátou schopnosti vnímat čichové vjemy. Citlivost čichu je u různých živočichů dosti rozdílná. Velmi dobrý čich mají motýli, žraloci nebo šelmy. Rozpoznávají tak teritoria, stopují nepřítele a vyhledávají kořist či partnera. Naopak primáti včetně člověka mají čich poměrně slabý.