Kolik vydělávají světové mořské průplavy

Většina světových plavebních cest, představujících ať už mořské úžiny, nebo umělé vodní kanály, vyžadují údržbu, nebo alespoň řízení provozu na nich. Z toho důvodu bývá průjezd zpoplatněn, výjimku mají zpravidla jen nejmenší plavidla. Jaké ztráty způsobí vlastníkům světových průplavů, když dojde k zablokování vodní cesty?

Suezský průplav

Je to už dosti letitý a dá se říci i nejdůležitější mořský průplav světa. Plují po něm lodě zejména z Číny a jihovýchodní Asie kolem indického subkontinentu do Evropy. Zkracuje cestu asi o týden, lodě by jinak musely plout kolem celé Afriky. Vejdou se do něj monstra do celkové tonáže 240 000 tun s ponorem do 20 metrů a maximální výškou 68 metrů (přes kanál vede jeden most), což jsou téměř všechny lodě světa kromě největších supertankerů na ropu. Lodě v něm mohou po modernizaci plout v obou směrech a kapacita Suezského průplavu je asi 97 velkých lodí denně.

Málokdo ví, že už ve 13. století před naším letopočtem vznikl první průplav spojující Rudé moře s ramenem Nilu, ovšem cesta se zanášela a projekt nebyl životaschopný. Další vodní cesty v průběhu staletí vznikaly i zanikaly. Dnešní trasa kanálu byla dohotovena v roce 1869 a od té doby probíhá cesta po této zkratce v podstatě nepřetržitě. Výjimkou byla válka koalice Británie, Francie a Izraele proti Egyptu v letech 1956-1957 a taky Izraelsko-Egyptská válka o necelých 20 později.

Z obou stran jej obklopuje Egypt, a tento stát jej také vlastní. Každou loď doprovázejí 4 egyptští lodivodi, což něco stojí. Za proplutí jedné lodě si vláda účtuje v přepočtu asi 6 milionů korun, což dělá za rok neuvěřitelných 212 miliard korun.

zdroj: shutterstock.com - Suezský průplav je vždy plný velkých lodí

Panamský průplav

Tato umělá mořská cesta spojuje uprostřed obou Amerik dva největší světové oceány, je tedy velmi výraznou zkratkou zejména pro americké státy. Od roku jej 2000 vlastní stát Panama, nicméně Spojené státy americké (majitel do devadesátých let minulého století) nad ním drží „ochrannou ruku“ svými ozbrojenými silami - oficiálně pro zajištění jeho neutrality. Průplav působí na mapě impozantně, ale nespojuje tak významné vodní cesty (například Čína-Indie-Evropa), jako Suez, je tedy překvapivě méně významný. I po modernizaci dokončené v roce 2015 jím mohou proplout menší lodě, než u egyptského kolegy, přesněji výtlak do 120 000 tun, ponor maximálně 18 metrů a výška lodě 57 metrů. Poplatky za průjezd jsou také v průměru nižší. Přesto průplav vydělá za rok v přepočtu zhruba 85 miliard korun.

Bospor

Jedná se o velmi významnou a nám asi nejznámější přirozenou mořskou úžinu, která je na obou koncích obklopena Tureckem. Spojuje Středozemní moře obklopení lidnatými státy s mořem Černým, u kterého se nachází významné přístavy Bulharska, Rumunska, Turecka a zemí bývalého SSSR. Navíc z něj vedou přes Azovské moře a řeky Don a Volha vodní cesty až do jižního Kaspiku a tedy pobřeží Iránu. Cesta Bosporem je dosti nebezpečná a provoz je řízen tak, že lodě mohou plout pouze střídavě oběma směry, nikoliv naráz. Oproti bezpečným výše uvedeným umělým průplavům zde vznikají nehody poměrně často, některé i s fatálními důsledky. Omezena je kvůli třem mostům přes něj vedoucím výška lodí na 64 metrů. Na rozdíl od Suezu a Panamského průplavu je však přírodní Bospor pro lodě zcela zdarma. Protože je však nebezpečný, Turecko zvažuje vykopání umělého kanálu, který by vedl paralelně s Bosporem v evropské části Turecka. Nový kanál bude pro lodě zcela jistě zpoplatněn a Turecko na něm vydělá nemalé peníze.

Kerčský průliv

Když už jsme u Černého moře a mostů jej oddělujících od Marmarského a dále Středozemního moře, podívejme se i na jeho druhou stranu. Na severovýchodním směrem leží malé Azovské moře, které je vlastně takovým velkým černomořským zálivem. Od Černého moře jej odděluje Kerčský průliv a jediný, takzvaný Krymský most. Výška lodí je zde omezena na 33 metrů, ale více limitující je malá hloubka průlivu, nedostanou se přes něj lodě s větším ponorem, než je 8 metrů. Při délce lodí nad 165 metrů je už provoz pouze jednosměrný, nad 215 metrů mohou navíc lodě plout jen za denního světla v dobrém počasí a viditelnosti. Na rozdíl od Bosporu je průjezd pro větší lodě zpoplatněn (průliv vlastní Rusko), celkově vydělá za rok v přepočtu 200 milionů korun.

Korintský průplav

Toto impozantní lidské dílo spojuje Středozemní a Egejské moře v nejužším místě poloostrova Peloponés v Řecku. Snahy o jeho výstavbu byly už za starých Řeků a Římanů, nicméně tehdejší možnosti jej dokončit, ba ani pořádně začít projekt, neumožňovaly. Až v roce 1881 byla stavba zahájena Francouzi a o dvanáct let později i dokončena. Průliv je zajímavý například tím, že jej tvoří pouhých 25 metrů široký vodní kanál, zato však desítky metrů vysoké skalnaté stěny. Proplouvají jím až na výjimky malé výletní lodě, které za jeho použití platí průměrně 150 Euro. Celkově tak za přibližně 1100 lodí ročně majitel průlivu (Řecko) vydělá v přepočtu necelých 5 milionů korun ročně.