Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Most Sultána Selima / foto: shutterstock

Evropu a Asii spojuje celkem 23 mostů. Je to málo, nebo moc?

Náš kontinent má s Asií většinou pozemní hranici. Ovšem někdy nás odděluje moře, jindy vodní tok. Proto se do Asie dostanete i přes most. Některé z nich jsou mohutné a známé, jiné malé a neznámé. Které to jsou a kde se nacházejí?

Mořské mosty

Jedná se o mohutné a známé mosty. Vždyť pod nimi musí proplout i ty největší lodě a jedná se vždy o obrovský projekt. Mezi Evropou a Asií nalezneme celkem čtyři. Začneme tím nejvýchodnějším a nejstarším. Jedná se o Bosporský most, který spojuje dvě části tureckého Istanbulu, oddělené průlivem Bospor. Byl postaven už v roce 1973, brzy mu tedy bude 50 let. Má délku 1074 metrů a stavba trvala tři roky. Dnes jím projede až 200 tisíc vozidel denně, mýto se platí na jeho šestiproudé dálnici pouze směrem do Asie. Pro srovnání, pražská Jižní spojka, naše nejfrekventovanější silnice, denně odbaví 125 tisíc vozidel.

Bosporský most
Bosporský most

Zdá se to sice obrovské množství aut, ale v Istanbulu dnes žije 10 milionů lidí v evropské a 7 milionů v asijské části. Na druhou stranu se tedy tímto mostem dostane jen zlomek obyvatel. Proto byl už v roce 1988 postaven druhý istanbulský most přes Bospor a nese jméno Fatih Sultan Mehmet. Měří 1090 metrů a projede na něm denně 150 tisíc vozidel.

Fatih Sultan Mehmet
Fatih Sultan Mehmet

Ani to ovšem samozřejmě nestačí. Ve snaze odvést z města alespoň tranzitní dopravu Turci otevřeli v roce 2016 další a nejvýchodnější most přes Bospor, v místě, kde se „vlévá“ do Černého moře. Pojmenovali jej Sultán Selim. Nachází se na něm osmiproudá dálnice a taky železnice. Jeho délka je 1480 metrů, je tedy delší než oba jeho starší bratři. A také je daleko nejvyšší, 322 metrů.

Most Sultána Selima
Most Sultána Selima

Dále odděluje Evropu a Asii Černé a ještě východněji Azovské moře. Obě vodní plochy jsou odděleny úzkým Kerčským průlivem, nad kterým před rokem vznikl další a nejvýchodnější mořský most Evropy. Jmenuje se jednoduše Krymský most, a jak už název napovídá, spojuje poloostrov Krym s Krasnodarským krajem kontinentálního Ruska. Má délku 19 kilometrů a je tedy nejdelším mostem v Evropě. Nachází se na něm čtyřproudá dálnice a železnice. Charakter Kerčského průlivu je jiný, než Bosporu, protože je velmi mělký a plavební dráha se dokonce musí občas bagrovat, aby lodě mohly projíždět. Z toho důvodu bylo možné postavit most na pilonech. Jeho výška nad vodou je 35 metrů, na rozdíl od bosporských mostů, které jsou 64 metrů nad hladinou moře. Nijak to ovšem provoz nenarušuje, největší lodě se stejně kvůli velkému ponoru do Azovského moře nedostaly ani dříve. Maximální bezpečný ponor je totiž jen 8 metrů. Ve špičce pojme Krymský most 40 tisíc automobilů denně, tedy jako průměrná česká dálnice.

Krymský most
Krymský most

Říční mosty

A tím výčet mořských mostů do Asie končí. Hranice dále pokračuje Azovským mořem až k ústí řeky Don, kterou pokračuje dále na východ. Je celkem mohutná a tak první most najdeme až v jihoruské metropoli Rostov na Donu. Jedná se o most s prostým jménem Západní. Od Západního mostu proti proudu Donu se postupně dostaneme ještě k čtyřem silničním a dvěma železničním mostům. Pro auta jsou na nich postaveny šestiproudé dálnice, s provozem tedy problém nebývá. Nejmohutnější a konstrukčně nejzajímavější jsou Temernický a Vorošilovský most, které vedou z centra města přímo do Asie. Jsou dlouhé 500 metrů a pod nimi proplouvají lodě mířící mnohdy až do Kaspického moře a Kazachstánu.

Východně od Rostova na Donu se hranice mezi kontinenty stáčí jihovýchodním směrem a pokračuje korytem řeky Manyč, která se vlévá do Donu zleva. Tato řeka už není žádný veletok, proto mosty na ní nejsou už nijak mohutné, přesto jsou to zajímavé stavby. Je jich tu celkem pět. Dále na východ hranice pokračuje přes Kumo-Manyčskou propadlinu a ještě více na východ korytem řeky Kura. Zde jsou pouze dva mosty.

Dostaneme se po ní až k pobřeží Kaspického Moře, po jehož břehu zároveň hranice mezi kontinenty pokračuje. Mineme tak ústí velkých řek Volha a Ural a dostaneme se k občasnému ústí řeky Emba v Kazachstánu. Občasnému, protože řeka má málo vody a někdy do něj ani nedoteče. Důležité však je, že po ní pokračuje Evropsko-Asijská hranice. Nalezneme tu celkem 5 poměrně malých mostů. Jakmile postupujeme až k prameni, hranice kontinentů dále pokračuje po východním úpatí pohoří Ural až do Severního ledového oceánu. Zde tedy není žádná říční hranice a most do Asie bychom hledali jen stěží.

Železniční most přes Manyč
Železniční most přes Manyč

Sečteno a podtrženo, z Evropy do Asie vede celkem 23 mostů, z nichž 4 jsou mořské. Nejznámější je bezesporu ten nejzápadnější, Bosporský most v Turecku. Jakmile jdeme více a více na východ, mosty jsou menší a méně známé. To ovšem neznamená, že ony samy i krajina kolem nich není ničím zajímavá a určitě stojí za návštěvu.

Evropu a Asii spojuje celkem 23 mostů. Je to málo nebo moc?

V diskuzi není dosud žádný příspěvek. Napiš ten první!