MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Mohylové vršky jsou jako z příběhů J. R. R. Tolkiena, ovšem nejedná se o domečky skřítků, nejsou ani dílem přírody. Vybudovali je lidé v době pozdního neolitu, tedy zhruba v letech 3200 až 2500 před naším letopočtem. Tito obyvatelé již uměli obdělávat půdu a chovali hospodářská zvířata, jako je skot, kozy, ovce a prasata. Jejich intenzivní využívání půdy mělo na svědomí vznik rašelinišť. V období pozdního neolitu byl velmi rozšířen kult uctívání Slunce.

Pojmenování systému průchodových hrobek Brú na Bóinne je dovozeno od hlavní chodby vedoucí celým megalitickým komplexem. V něm se nachází několik vnitřních komor, někdy vysokých až čtyři metry, které v minulosti plnily funkci svatyní nebo hrobů. Archeologové zde nalezli kosterní pozůstatky neolitických lidí a pohřební výbavu v podobě ozdob, jako jsou korálky a přívěsky.

Mohyly představují unikátní příklad pravěké architektury. Jsou tvořeny vrstvami kamenů, hlíny a jílu. Stěny i po tisících let nepropouští takřka žádnou vodu, a tak jsou vnitřní komory suché. Vnitřní stěny síní tvoří mohutné, několik tun vážící megality.

V údolí řeky Byone se nachází více než devadesát mohyl. Tři z nich (které jsou zároveň mohylami největšími) spolu dohromady vytvářejí trojúhelník, který kopíruje pozice Slunce na obloze. Nejstarší mohylou komplexu je Newgrange – ta je stará více než 5200 let. Na první pohled zaujme svou bílou fasádou z kamenů. Největší mohylou je pak Knowth, která je vysoká 12 metrů a široká 95 metrů. Má dva vchody, jeden z východní a druhý ze západní strany, a obklopuje ji 18 malých mohyl. Nejmladší a také nejmenší je mohyla Dowth, která však byla značně poškozena amatérskými archeology v 19. století.

Uvnitř mohyl lze spatřit další ukázku pravěkého umění. Stěny jsou pokryty vytesanými spirálami a dalšími obrazci, které zřejmě znázorňují Slunce. Podle některých názorů by se mělo jednat i o sluneční či lunární kalendář.