Vlajka se srpem a kladivem nezmizela. Používá se však kupodivu na jih od nás.

Každý ví, že žlutý srp s kladivem na červeném poli vlál téměř celé minulé století v Sovětském svazu. Dokonce u nás tyto vlajky často visely vedle té naší. Po zániku SSSR by jeden čekal, že srp a kladivo zmizí. Málokdo věděl, nebo spíše málokdo si všiml, že se dodnes vyskytuje na vlajce našich jižních sousedů. Ano, Rakušané mají na své vlajce černou orlici, která drží v pravém pařátu srp a v levém kladivo. Nejsou sice překříženy, jako na sovětské vlajce, nicméně žlutou barvu si drží.

Jak Rakousko k vlajce přišlo

Co se týče rakouské vlajky, používá se ve dvou provedeních. Jednodušší forma je takzvaná národní, bílý pruh uprostřed na červeném poli (nebo chcete-li dva červené pruhy s bílým uprostřed), která patří k nejstarším na světě. Legenda vypráví, že její počátky spadají do roku 1191, kdy vrcholila třetí křížová výprava do Jeruzaléma. Tehdejší rakouský vévoda (a budoucí vévoda štýrský) Leopold V. Babenberský bojoval v křižácké výpravě tak neochvějně, že jeho bílý oděv byl celý od krve. Ovšem po bitvě, kdy si sundal opasek, zjistil, že pod ním je oděv stále bílý a tak vznikla podle legendy rakouská vlajka. Oficiálního použití se dočkala roku 1786, kdy byla vyhlášena jako národní vlajka Rakušanů v rámci Habsburské monarchie.

Kde se vzala orlice se srpem a kladivem

Po rozpadu Rakousko-Uherska v roce 1918 se de-facto nic nezměnilo a červeno-bílá vlajka zůstala oficiálním symbolem rakouského národa. Ovšem k ní vznikla o rok později i druhá verze vlajky, která symbolizovala státnost nové země – svobodného Rakouska. Doprostřed tak přibyla černá orlice, která symbolizovala suverenitu země, doplněna štítem s rakouskými barvami na hrudi. Na hlavě má tato orlice hradební korunu, což symbolizuje střední třídu obyvatel, dále srp reprezentující rakouské rolníky a kladivo zastupující pracující dělníky. Po druhé světové válce navíc v roce přibyl přetržený řetěz na znamení osvobození od nacismu.

Rakouský srp s kladivem na vlajce tak sice vznikl o rok později, než jeho daleko známější sovětský kolega v roce 1918 (pouze znak, vlajka vznikla až o 4 roky později), nicméně dožil se na rozdíl od něj až do dnešních dnů. A to byly dokonce i u nás sovětské vlajky před třiceti lety tak hojné, jako jsou dnes ty od evropské unie. Vlajka se srpem a kladivem tedy nezmizela, jen je méně nápadná a všudypřítomná. Kdo je trochu všímavý, jistě tyto symboly při návštěvě našich jižních sousedů zaznamená.