Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Airbus - Aeroflot / foto: Bradley Caslin / shutterstock.com

Ruská letiště praskají ve švech. Něco se letos změní?

Poslední dva roky přinesly velkou změnu v evropském letectví. Zatímco do roku 2019 bylo největším letištěm na starém kontnentu londýnské Heathrow, dnes už zaujímá osmou pozici. A na přední místa se dostaly ruská, ale i turecká letiště.

Jak to bylo ještě před dvěma lety

Londýn Heathrow, Paříž Charles de Gaulle, Amsterdam Schiphol. To byly po několik let neměnné stupně vítězů v počtu pasažérů, obsloužených v evropských letištích. Hned za nimi se přetahovaly o další místa německý Frankfurt, španělské letiště v Madridu a Barceloně, nebo londýnský Gatwick. Ruská letiště jen pomalu stoupala žebříčkem a v roce 2019 jich v první stovce bylo jen šest. Tři v Moskvě a po jednom v Petrohradě, Simferopolu a Krasnodaru. I tak, největší ruské letiště Šeremetěvo v Moskvě obsloužilo 49 milionů cestujících, což bylo jen o něco více, než polovina výkonu londýnského Heathrow, které téměř dosáhlo cifry 81 milionů. Naproti tomu Velká Británie měla v roce 2019 v první stovce největších evropských letišť celkem 14 míst, Itálie 13, Německo a Španělsko po devíti. Dnes už tomu tak není.

Covid zamával s leteckou dopravou, nejvíce v Praze

V některých zemích se s Covidem vypořádali lépe, v některých hůře. Rok 2020 znamenal pro leteckou dopravu katastrofu. První dva měsíce v roce sice čísla stále stoupaly, pak ale přišly uzávěry, mnohde se cestovaní letadlem téměř zastavilo. A tak, potok cestujících klesl v některých letištích až na 20 procent z předešlého roku. Vůbec nejhůř dopadla Praha, která obsloužila o 79,5 procent méně pasažérů, následována Mallorcou, londýnským Gatwickem a letištěm v Glasgow. Naopak ruská, ale i turecká letiště poklesly o 40 procent a méně. Jediné letiště, které zaznamenalo v roce 2020 růst, je příznačně také ruské – Anapa. Z předkovidových 1,64 milionu cestujících zaznamenalo přírůstek 10,5 procenta na výsledných 1,81 milionu. Nejhorší Praha naopak poklesla z úctyhodných 17,8 milionu na pouhých 3,67. Je to ostuda, nebo smůla? Pojďme však do dalšího roku.

Moskevské letiště Šeremetěvo / foto: pio3 / shuttestock.com

Určitá stabilizace v roce 2021 a rusko-turecký nástup

Kdo předpokládal, že rok 2021 bude znamenat návrat do předkovidové doby, ten se mýlil. Některá letiště sice zaznamenala solidní růst, ovšem stále to bylo většinou paběrkování. Naopak tomu bylo u ruských a tureckých letišť. Turecké je v první stovce pouze jedno, protože evropská část této země je velmi malá. Hádáte správně, jde o Istanbul. Proč zde jediné turecké letiště zmiňujeme? Důvod je jednoduchý, dostalo se totiž na samou špici. Jedná se tedy o aktuálně největší letiště v Evropě, obsloužilo 37 milionů lidí. Na druhém místě je moskevské Šeremeťěvo s necelými 31 miliony, následované Paříží (26,2), Amsterdamem (25,4) a dalším moskevským letištěm Domodědovo (25,1). Jak je vidět, čísla jsou u evropských metropolí bez výjimky stále výrazně nižší. Dále v žebříčku se umístily Frankfurt, Madrid, Londýn – Heathrow, Barcelona a první desítku uzavírá ruský Petrohrad, který se ovšem téměř dostal na předkovidovou dobu.

Nové letiště Istanbul / foto: IV.-andromeda / shutterstock.com

Ruské regiony lámou rekordy

Všechna ostatní provinční ruská letiště ovšem trhají rekordy a významně překonaly rok 2019. Například přímořské Soči přesáhlo 11 milionů (v roce 2019 to bylo jen 6,8 milionu), již zmíněná Anapa 2,9 milionu, nebo západní enkláva Kaliningrad 3,9. Celkově je v první stovce nejvytíženějších letišť Evropy 14 ruských. A to nepočítáme přistávací dráhy v jeho asijské části, jinak by jich bylo ještě o pět více. Naopak, britských zde zbylo 10, Německých 7.

Co to znamená? Rusko je velké a tudíž je nutné používat i vnitrostátní lety, které nebyly epidemií tak zasaženy. Důležitější je, že se v posledních letech rozvíjela regionální doprava, která umožňuje létat přímo, bez přestupu v Moskvě. To pomohlo i místnímu byznysu. V neposlední řadě Rusové raději volili dovolenou u vlastního moře, což pomohlo přímořským letoviskům (Soči, Simferopol, Anapa). Naopak Turecko využilo výhodného postavení a Istanbul sloužil jako přestupní uzel mezi Evropou a Asií.

Letiště Heathrow v Londýně / foto: shutterstock / EQRoy

Jak to bude v letošním roce?

Ruská letiště v prvních dvou měsících vykázaly další růst. Pak se ovšem rozhořel rozsáhlý a tragický konflikt na Ukrajině, což zcela zastavilo letecký provoz nad napadenou zemí, ale i v Rusku to způsobilo uzavření jižních letišť a odklonění letecké dopravy velkým obloukem. Dá se tedy říci, že absolutní čísla mohou klesat. To se ovšem bude dít i v Evropské unii, která zakázala ruským aerolinkám přes její území létat. Rusko odpovědělo stejným způsobem a tak nejspíš mezikontinentální lety mezi Evropou a Asií převezmou asijští dopravci. Kromě Číňanů to bude šance i pro Araby, státy jihovýchodní Asie, ale také již zmíněné Turky. Bohužel, naše Praha bude nejspíš stagnovat. Na finální čísla si však musíme počkat.

Zdroje:

(1) https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_the_busiest_airports_in_Europe - anglická Wikipedie

(2) zdopravy.cz - český informační dopravní portál

 

Ruská letiště praskají ve švech. Něco se letos změní?

V diskuzi není dosud žádný příspěvek. Napiš ten první!