Už téměř pět měsíců zuří konflikt na jihovýchodě Ukrajiny, který negativně ovlivňuje nejen obě znepřátelené země, ale i celou Evropu, zvláště tu východní. Naše země přijala přibližně 300 tisíc lidí z válkou postižené Ukrajiny, což je hodně, ovšem méně, než sousední Polsko a Maďarsko. Přesto se u nás „vlajková“ ukrajinská iniciativa projevila více, než v těchto státech. Centra velkých českých měst, zejména Prahy a Brna, se zahalila do žluto-modré. Některé instituce mají pověšenou dokonce jen ukrajinskou vlajku, jednu či dvě, jiné přeci jen pověsí i tu českou. Na jednu stranu je to fajn, protože dříve nevlály téměř žádné vlajky, české se téměř nevyvěšovaly. Na druhou stranu, návštěvník Brna se musí ptát sám sebe, zdali je v České republice, nebo někde v Kyjevě.
Ještě zajímavější jsou však dvojjazyčné nápisy, v češtině a ukrajinštině. V MHD či na úřadech můžete vidět nápisy azbukou v ukrajinském jazyce. Pro koho to však je? Válečný konflikt zuří v ruskojazyčných částech Ukrajiny, proto místní uprchlíci mluví v drtivé většině rusky. Ukrajinskojazyčné oblasti jsou na západě země, stovky kilometrů od konfliktu. To ale našim politikům a šéfům institucí jaksi uniklo. A tak jsou tu cedule, které se trochu míjejí účinkem. Dokonce i Masarykova univerzita v Brně se na toto nachytala a udělala klon svých webových stránek na ukrajinském, nikoliv ruském jazyce. Ano, samozřejmě, že tu jsou také Ukrajinci ze západu, kteří tento jazyk používají, ti jsou ovšem od válečných zón daleko a nejsou tudíž uprchlíky. Takový Lvov, centrum ukrajinskojazyčné populace, je od frontové linie vzdálen 700 až 1000 kilometrů, v závislosti na konkrétní její části.
Toho se chytly i některé zpravodajské portály. Ovšem jsou tu i výjimky. Například Novinky.cz porozuměly situaci dobře a vytvořily ruskojazyčný klon svého webu. Zdá se ale, že si to více a více organizací začíná uvědomovat a situaci napravovat. Je to tak i s těmi vlajkami, žlutomodré přeci jen pomalu mizí. V okolních zemích vidíte spoustu vlajek daného státu, kdežto u nás české téměř nespatříte. A že ukrajinské vlajky lidem už vadí, dokazuje násilné stržení žlutomodrého plátna ze sochy Jošta Moravského v Brně. Aktivisté to udělali už po několikáté a místo něj nainstalovali Joštovi vlajku Moravy. Magistrát města se nakonec rozhodl tam tu ukrajinskou už nevyvěšovat.
Samozřejmě, je jasné, že Ukrajina byla Ruskem napadena a je ve válce. Ale proč nyní vzývat až do nebes tuto postsovětskou republiku, nejvíce zkorumpovanou zemi v Evropě a dělat že jsme sami Ukrajinci? Na rok 1968 jsme rychle zapomněli – Leonid Brežněv, hlavní představitel SSSR, byl přeci Ukrajinec a v nejvyšším vedení země bylo Ukrajinců téměř stejně, jako Rusů. Na okupaci mají tedy vinu obě země, které nás pod rudou vlajkou společně obsadily.
Mnoho ukrajinských vlajek má další nevýhody. Militantním Čechům může takříkajíc „prasknout žilka“ a začnou se chovat k ukrajinským uprchlíkům nenávistně. A naopak, některým méně inteligentním Ukrajincům může připadat, že jsou tu doma a mají právo nám nakazovat, co máme dělat a co je správné. Nakonec můžeme být cizinci ve vlastní zemi. To se už ukázalo v minulých dnech, kdy ukrajinská vláda přivezla do Prahy na Letnou výstavu zničené ruské vojenské techniky. Jsme snad ukrajinské území, aby si tu mohli dělat takovéto nechutné výstavy? I když bychom měli být srdcem vždy s jakoukoliv napadenou zemí, tohle není v žádném případě naše válka.
Závěrem tedy vyplývá – pomáhejme uprchlíkům, ale nepředvádějme se. Ukrajinské vlajky lidem postiženým válkou nijak nepomůžou, pouze budou jitřit nálady mezi nově příchozími a starousedlíky. Raději uprchlíky učme česky, a zapojme je do našeho života. Ať mají na nás dobré vzpomínky, když se jednou vrátí do vlasti. A my nové přátele.
Zdroje:
(1) novinky.cz - český zpravodajský portál
(2) aktualne.cz - český zpravodajský portál
(3) muni.cz - Masarykova univerzita
(4) Newsletter IVK
Nad Brnem stále vlají Ukrajinské vlajky, ve městě však zní Ruština
Nemáš ještě účet? Zaregistruj se! | Nepamatuješ si heslo?
V diskuzi není dosud žádný příspěvek. Napiš ten první!